„Obyvatelé tak místo sledování fotbalového utkání našich s Řeckem uklízeli následky do pozdních hodin," popsal situaci Karel Pařenica.

Před devátou večer dorazili na pomoc s čerpáním i profesionální hasiči z Prostějova. Pracovali právě ve sklepě místní školy.

Po lijáku v Určicích

Po lijáku v Určicích. Foto: Karel Pařenica

Silný déšť byl provázen i dalším neobvyklým meteorologickým jevem. Místní hovoří o tornádu, jehož „chobot" se objevil v mracích. Podle svědků vál silný vítr i u země a odnášel papíry či smetí.

„Nebyl jsem v tu dobu přímo na místě, volal jsem však hasičům i domů. Pokud vím, tak vítr žádné závažné škody nezpůsobil a vodu ve sklepech naši hasiči zvládli," uvedl starosta Určic Vlastimil Konšel.

Sonda do minulosti

Při telefonátech se mu vybavila doba před jedenatřiceti lety.

„Tehdy byla na tom samém místě naprosto stejná situace," podotkl starosta.

Tornádo pak Určice zažily také před patnácti lety. „To bylo na trochu jiném místě. V roce 1997 nám strhlo střechu obřadní síně u hřbitova," vzpomínal Vlastimil Konšel.

Tornádo nebo tromba?

Hovořit o tornádu v případě úterního větrného víru v Určicích je však podle některých meteorologů přehnané. Podle dostupných záběrů se jedná nejspíše o trombu, tedy větrný vír ve vyšší vrstvě atmosféry, který v případě oblačného počasí vytvoří „chobot" směřující k zemi. O to, kdy se tromba stává tornádem vedou meteorologové spory.

„Zpravidla je považována za tornádo jakákoliv tromba, vyskytující se pod základnou kumulonimbu a dotýkající se zemského povrchu,. Diskutabilní zůstává právě podmínka doteku se zemským povrchem: není důvodu předpokládat, že tornádo, které se „zvedne" ze země, přestává být tornádem… Tuto podmínku však uvádí většina definic," vysvětlil brněnský meteorolog Milan Šálek. (pam)