Informace se objevila v soudní databázi. Odůvodnění zatím NS nezveřejnil. Třetí z útočníků Jiří Bohdálek dovolání proti sedmadvacetiletému trestu nepodal.

Pachatelé podle pravomocného rozsudku manžele zastřelili a těla zakopali v pronajaté garáži ve Slezské Ostravě.

Jednali jako organizovaná skupina, měli předem rozdělené role.

Manželský pár vytipoval podle rozsudku Zágora, který si kvůli chystanému činu pronajal garáž k ukrytí těl a zahlazení stop.

Poprava jako za války

Zágora podnikatele dobře znal. Posledního únorového dne ho vylákal na obchodní schůzku. Zde ho přepadli, svázali, naložili do vozu a převezli do pronajaté garáže. V ní předtím vykopali hluboký hrob, sehnali si zbraň a chemikálie na rozložení těl. Podnikatele zastřelili ranou do hlavy.

Vzápětí se vydali do jeho bohumínského domu. V něm našli podnikatelovu manželku, kterou také unesli do Ostravy a popravili střelou do hlavy.

Těla vhodili do hrobu a částečně zaházeli hlínou. Loupežná vražda jim vynesla nejméně 230 tisíc korun.

„Jednalo se o popravu. Přiložením pistole ke spánku se popravovalo během války. Bohužel, to se stalo i v tomto případě," prohlásil při zdůvodnění rozsudku předseda senátu Krajského soudu v Ostravě, který se případem zabýval.

Podle soudce se tyto metody používají i při mafiánských únosech.

Kam jsme se to dopracovali? Na Sicílii?

„Kam jsme se to dopracovali. Na Sicílii nebo do Jižní Ameriky? Že peníze získáme tak, že někoho uneseme a zastřelíme? Tady docházejí slova," kroutil hlavou soudce ostravského krajského soudu, který se případem nejprve zabýval.

Oběti podle něj musely být vystaveny neskutečnému, zejména psychickému utrpení.

Ostravský soud Moricovi vyměřil doživotí, Zágorovi třicet let a Bohdálkovi sedmadvacet let. Verdikt později potvrdil Vrchní soud v Olomouci.

U NS se Moric a Zágora domáhali zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci.

Moric navrhoval nové projednání kauzy u vrchního soudu v jiném složení senátu. Podle Zágory měl NS případně sám vynést verdikt.

Nyní mají oba ještě teoretickou možnost podat ústavní stížnost, museli by ale argumentovat porušením svých základních práv.

V plánu byla prý "jen" loupež

Vinu přiznal pouze Bohdálek, který uvedl, že čin byl dopředu naplánován.

Obžalovaní prý počítali s tím, že manžele zavraždí, aby proti nim nemohli svědčit. U soudu se domáhal nižšího trestu.

Zágora se hájil tím, že v plánu byla jen loupež, s vraždou prý nepočítali.

Také recidivista Moric tvrdil, že o chystané vraždě nic předem nevěděl, k činu se jen „přimotal" kvůli příslibu odměny.

Policie po manželích pátrala dva týdny. Vrazi se snažili policisty zmást falešnými stopami vedoucími do Polska.

Kriminalisté se nakonec dostali až k podezřelé trojici a pronajaté garáži.

K nalezení těl nasadili psa na vyhledávání lidských ostatků, který přesně ukázal místo pohřbení.

Podle ochránců zákona byli pachatelé přesvědčeni o tom, že policie těla nikdy nenajde.

Motiv byl u obžalovaných podle soudu majetkový. Útočníci měli velké dluhy a byli ve finanční tísni.