Testování protipovodňových zábran potvrdilo mnohaleté zkušenosti hasičů na Přerovsku, kteří zasahují při povodních. Mobilní zábrany pomůžou odvrátit nebezpečí například v období přívalových dešťů nebo při zvýšení průtoku řeky během jarního tání. Při boji s padesátiletou nebo stoletou vodou je ale efekt nejistý.

Zkouška čtyř typů protipovodňových zábran na jezu v Přerově

„Chceme porovnat jednotlivé typy zábran a vyzkoušet, jak rychle se je podaří v případě hrozících povodní postavit," shrnula mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Jako první zahradil část jezu systém water-gate, což jsou speciální vaky. Ty se samy napustí vodou z řeky a po naplnění slouží jako improvizovaná hráz.

„Voda nateče do hrazení, a to se pak zvedá podle výšky hladiny do maximální výše. Instalování zábrany je přitom rychlé a v pěti lidech zabere maximálně deset minut," vysvětlil výhody Martin Šístek z firmy Rhinestone.

Zkouška čtyř typů protipovodňových zábran na jezu v Přerově

Na podobném principu funguje i hráz ze sklolaminátových desek, jejíž rozložení trvalo na přerovském jezu asi dvacet minut.

„Deska má rozměry 3×1,5 metru a je opřená o ocelovou konstrukci, která je skloněná proti vodě do úhlu 45 stupňů. Nepotřebuje tedy žádnou spodní stavbu," řekl Josef Turek z Výrobního a opravárenského podniku Dolní Bousov.

Firma už tento prvek vyzkoušela například při tání sněhu v Černé Hoře.

„Zábrana není určená k tomu, aby vydržela na místě dva měsíce, pomůže ale rychlému odklonění přívalové vlny při velkých deštích. Její výška je od padesáti centimetrů do jednoho a půl metru," dodal.

Vydržela i údery tunovou kládou

Hráz ze sklolaminátových desek dokáže podle něj skvěle zabojovat i se zvýšeným průtokem vody.

„Tloukli jsme do zábrany kládou o váze 1,2 tuny a i takový nápor vydržela. Zachytila by tedy v případě nutnosti i plovoucí kusy dřeva a jak ukázal test, který jsme prováděli v Lipníku, je vhodná i při hrozících sesuvech půdy," vylíčil.

Na jezu v Přerově se poprvé představil také systém Aqua Barrier, který využívá olomoucký magistrát. Jedná se o konstrukci z kvalitní švédské oceli a její složení trvá dvacet až třicet minut.

„Město má nyní k dispozici tři sta metrů této zábrany," uvedl vedoucí odboru ochrany olomouckého magistrátu Jan Langr.

Podle něj by měl tento typ časem vytlačit zdlouhavé a namáhavé pytlování.

Pytlování ještě neodzvonilo

„Spočítali jsme si, že na jeden kilometr hráze potřebujeme 27 tisíc kusů pytlů a 700 tun písku. Jejich naplnění přitom trvá až pětadvacet hodin," zdůvodnil pořízení této novinky.

Jsou ale situace, kdy hasiči na klasické hráze z pytlů nedají dopustit. Například při ochraně rozvodny v Dluhonicích prý ani jiná možnost není.

„V těchto místech je totiž členitý terén a sklolaminátové desky nebo systém water-gate se sem nehodí," míní Vladimír Košnár ze Sboru dobrovolných hasičů v Dluhonicích.

Na poslední ukázce – stavění hráze z pytlů – se podíleli dobrovolní hasiči z Přerova, Penčic, Dobrčic, Dluhonic, Henčlova, Říkovic, Troubek a Radslavic.

„Ke stavbě hráze potřebujeme tři sta kusů pytlů, které budou plnit více než tři desítky mužů," řekl Arnošt Lenoch z Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.

A jak hodnotí prováděný test Povodí Moravy?

„Zkouška čtyř typů provizorních protipovodňových zábran ukázala, že je každý typ vhodný na jinou situaci a čas montáže není zdaleka rozhodujícím faktorem. Výsledky budou známy během dvou dnů, a poté je předáme starostům obcí, hasičům a příslušným organizacím," uzavřela mluvčí Gabriela Tomíčková.