Odmítl nabídky z Anglie, Ameriky nebo od bohatých šejků ze Saudské Arábie.

Třiatřicetiletý kapitán ostravského Baníku Milan Baroš se i přes rozjitřenou situaci rozhodl zůstat v mateřském klubu.

A to i proto, že klub čeká na jaře loučení s Bazaly. Fanoušky i hráči tolik milovaném stadionem, kde Baník hraje od dubna 1959, slavil na něm čtyři mistrovské tituly a odehrál nejpamátnější bitvy s Neapolí, Borussií Mönchengladbach, Bayernem Mnichov či olympijským výběrem Brazílie.

Je to určitě paradox, že jeden z nejslavnějších hráčů historie Baníku a vítěz Ligy mistrů s Liverpoolem nikdy nezažil atmosféru vyprodaných Bazalů během mistrovského utkání.

Dočkal se až před dvěma lety při nezapomenutelné benefici Marka Jankulovského, kterému při cestě do pomyslného fotbalového důchodu aplaudovalo takřka dvacet tisíc fanoušků.

„Bylo to něco neskutečného. Když jsem vbíhal na hřiště, běhal mi mráz po zádech. Nádhera vidět ze hřiště tenhle nádherný stadion plný," vyznal se v červnu 2013 Milan Baroš, který tehdy hájil barvy tureckého Antalyasporu.

Jít na Spartu je pro každého chachara povinnost

Sám věřil, že se podobného zážitku dočká i v české lize v dresu milovaného Baníku.

Po skvělém podzimu, kdy mladý ostravský celek skončil na pátém místě v tabulce, i on vzhlížel k jarní domácí premiéře, kdy na Bazaly dorazí nenáviděný rival ze Sparty nebo Viktoria Plzeň. To jsou zápasy, kdy bude.

„Jít na Spartu je pro každého chachara povinnost," říkal si po konci ligového podzimu snad každý fanoušek Baníku s vědomím, že po nařízení FAČR se na Bazaly „vejde" jen 10 tisíc příznivců.

Průběh zimní přestávky ale moc optimismu ke splnění dětského snu rodáka z Vigantic nedává.

Skalní fanoušci ostravského klubu o víkendu vyhlásili na protest proti krokům vedení bojkot domácích zápasů.

„Příjemné to nebude, budou nám chybět. Více bych to komentovat nechtěl," uvedl Baroš, který podobné protesty už v kariéře zažil několikrát třeba v tureckém Galatasarayi ale i francouzském Lyonu.

Kdyby bylo jen na něm, asi by zvolil jiný druh protestu.

„Ale já jsem hlavně hráč, ne fanoušek," řekl už při prvním bojkotu v úvodu sezony Baroš.

Myslím jen na výhru a znak Baníku na hrudi

Už tehdy se výrazně zasadil o to, aby obě strany našly společnou řeč a bojkot se zrušil.

„Když jsem na hřišti, nevnímám spory, problémy nebo to, kdo je zrovna majitelem. Myslím jen na výhru a znak, který mám na hrudi. Baník je pořád Baník," odpovídá s oblibou nejlepší střelec Eura 2004 na otázky fanoušků k současné situaci v klubu.

Sám věří, že tým i po zimních odchodech klíčových hráčů Baránka, Greguše a Stronatiho naváže na vydařený podzim.

„Poslední přípravné zápasy jsme odehráli slušně. Dokonce ten proti Myjavě byl asi vůbec nejlepší," uvedl Baroš, který se v přípravě trefil hned třikrát.

„Ale rozhodně bych výsledky nepřeceňoval, liga je vždy o něčem jiném. Až v ní se ukáže, jak na tom jsme."

S mou podzimní formou se to nedá srovnávat

I on je svým způsobem zvědavý, jak tým zvládne těžkou jarní premiéru v Teplicích.

„Máme v týmu spoustu nových kluků, kteří mají velkou motivaci se ukázat. Musíme být ještě důslednější ve finální fázi. Dostaneme se do akcí, které pak ale nezakončíme střelou nebo gólem. Pokud se v tom zlepšíme, budou pro nás ligové zápasy podstatně lehčí," pokračoval Baroš.

Sám se na sobotní zápas na Stínadlech už moc těší.

„S mou podzimní formou se to vůbec nedá srovnávat. Je to den ode dne lepší a lepší. Až v této zimní přípravě jsem schopný odehrát delší časové úseky zápasů. Určitě je pořád na čem pracovat. Cítím se ale výborně," dodal Baroš.