„Nemám nic proti způsobu spalování odpadu. S ohledem na specifickou situaci Přerova, a to zejména intenzitu dopravy a špatné ovzduší, ale nepovažuji lokalitu Přerova za vhodnou,“ konstatoval opoziční zastupitel Vladimír Puchalský ze strany Společně pro Přerov. Podle něj je například v Rakousku spalovna ve Vídni.

„Má to svůj význam. Vždy je třeba lokalizovat spalovnu co nejblíže místu s co největším množstvím odpadu, aby byla dopravní dosažitelnost ze všech světových stran ideální. A tím je podle mě Olomouc. Pokud by byl přesto ve hře Přerov, měli by o spalovně rozhodnout obyvatelé v referendu,“ u­vedl.

Obavy ze zhoršení životního prostředí vyjádřil i zastupitel Richard Šlechta (SpP).

„Stavět spalovnu v Přerově pod ušlechtilou záminkou využití odpadů pro výrobu „zeleného“ tepla a elektrické energie je velmi neuvážené. Výstižněji řečeno – bezohledné vůči jeho obyvatelům,“ soudí.

„Nepotřebujeme čekat na žádnou studii, abychom si dokázali odpovědět na základní otázku, zda skutečně neexistují jiné, smysluplnější varianty řešení. Vždyť všichni kolem sebe dnes a denně spatřujeme, jak pro nás stávající zatížení životního prostředí v Přerově přestává být únosné,“ poznamenal.

Ve hře jsou i další města

Podle náměstka olomouckého hejtmana Pavla Horáka (KDU-ČSL) se ale rozhoduje mezi více městy. Přerov je jen jedním z nich. „Kraj vypsal výběrové řízení na zpracovatele studie proveditelnosti pro integrovaný systém nakládání s odpady, včetně zařízení pro energetické využití odpadu. Její zpracovatel bude mít za úkol variantně zpracovat lokalitu i způsob investice, tedy zda bude privátní nebo z veřejných zdrojů. Variantně bude zpracováno i to, zda půjde o provoz privátní nebo veřejným subjektem,“ konstatoval Pavel Horák.

Studie má být hotová do konce července a v srpnu se nad ní sejdou zástupci měst a obcí, aby se dohodli na dalším postupu.

„Důležité je říci, že rozhodnou společně. Možností, které v tuto chvíli přicházejí v úvahu, je více. Ve hře jsou města Mohelnice a Přerov, přičemž zejména Mohelnice v tom vystupuje aktivně. Jsou i privátní subjekty, které to nabízejí za účelem výroby tepla pro svůj výrobní a technologický provoz.

Nabídka přerovské teplárny

Nabídku dala i teplárna, která zásobuje teplem velkou část obyvatelstva Přerova,“ upřesnil.

Že je tato možnost ve hře, potvrdil v rozhovoru pro Přerovský a hranický deník i šéf odboru životního prostředí magistrátu Pavel Juliš.

„Možným místem je i přerovská teplárna, kde by nový zdroj nahradil jeden z dožívajících uhelných kotlů. Pro naše rozhodování ale bude důležité, aby případným umístěním zdroje v Přerově nedošlo ke zvýšení emisního zatížení ovzduší,“ řekl.

Přerovští radní již dříve uvedli, že jim zařízení pro energetické využití odpadu ve městě nevadí.

„Otevírat nové skládky bude kvůli stále se zpřísňujícím zákonům v podstatě nemožné. Navštívil jsem takové zařízení v Rakousku, abych si udělal představu, na jakém principu pracuje. A vím, že díky důmyslným technologiím a kontrolním mechanismům není to, co jde do ovzduší, zdraví škodlivé,“ uvedl již dříve náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS), který si je podle svých slov ale vědom toho, že by výstavba zařízení Přerovu přinesla zvýšenou dopravní zátěž.

S výstavbou spalovny v Přerově nesouhlasí zejména ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha a ve městě vznikla také iniciativa s názvem Dýchej v Přerově, jež na svou stranu získává stále větší počet příznivců.