„Je to dosavadní rekord. Doteď jsme nebyli schopni prokázat, zda je propast hlubší nebo ne. Všechny sondy i robot se nám zastavily kolem 200 metrů. Nebylo z toho patrné, zda jeskyně pokračuje dál. Byl to průlomový okamžik. Kryzstof Starnawski tam objevil restrikci, kterou se protáhl a za ní se propast znovu otevřela. Viděl pod sebou zhruba další dvě desítky metrů. Profil poskytuje příslib, že to pokračuje dolů," řekl ve čtvrtek ČTK Miroslav Lukáš z České speleologické společnosti Hranický kras a zároveň vedoucí této akce.

Potápěč znal prostředí propasti velmi dobře. Při poslední akci v lednu jej zastavil ve 196 metrech zával klád a obřích balvanů. Do bádání se však za podpory členů Hranického krasu pustil znovu 21. června. Pod vodu se polský rekordman ponořil v 07:30. Za devět minut sestoupil k zúženému místu ve 196 metrech. Podařilo se mu protáhnout mezi dvěma spadlými kmeny a po projetí několika metrů se pod ním otevřela prostorná studna.

Při návratu si ve 130 metrech četl noviny

Při návratu se ve 130 metrech potkal s kolegou, který mu šel po ponoru naproti. Dlouhou dobu poté musel Starnawski strávit v dekompresním stanu.

„Střídali jsme se tam u něho, kontrolovali ho a zavezli jsme mu tam i noviny, aby se nenudil," uvedl Lukáš.

Objevení nových prostor je pro odborníky, kteří se už desetiletí zabývají Hranickou propastí, velká výzva.

„Uvidíme, jestli se tam objeví jiná puklina. Je tam problematické využít robota. Už se plánuje, že polský potápěč, který je už členem naší skupiny, se ponoří do hloubky 250 metrů. Dotknout se dna propasti však bude asi nad lidské možnosti," dodal Miroslav Lukáš.

Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Hloubka suché části propasti je 69,5 metru. Pod hladinou jezírka je hloubka propasti zatím jen odhadována. V minulosti k tomu přispívali nejen ponory potápěčů, které jsou mapovány už od 60. let minulého století, ale i četné sondy či použití robota. Ten se dostal před lety do hloubky 205 metrů. Geologové odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 metrů. Usuzují tak podle teploty a chemického složení vody.