„Projekt budování příbřežního pásma na plumlovské přehradě máme zpracovaný,“ potvrdila Veronika Slámová, mluvčí Povodí Moravy.

Operační fond životního prostředí, odkud chce Povodí na akci získat peníze, vypíše výzvu pro podobné projekty zhruba letos v květnu. „V případě standardního schvalovacího procesu, tedy ne nějak pomalého, bychom s budováním příbřežního pásma na přehradě chtěli začít na jaře příštího roku,“ řekla Slámová.

Pásmo i u Podhraďáku

Co je s plány na budování přírodní filrace u napouštěného Podhradské rybníka ležícího nad přehradou?

„V této chvíli čekáme na finální rozhodnutí řídícího výboru Operačního fondu životního prostředí. V prvním kole naši žádost akceptovali, neshledali žádný administrativní zádrhel,“ reagovala Veronika Slámová.

Povodí Moravy nyní čeká na finální rozhodnutí o přidělení peněz, které pomůžou změnit západní část rybníka.

„Jakmile nám operační fond zašle své kladné vyjádření, vyhlásíme na realizaci akce výběrové řízení,“ slíbila mluvčí Povodí.

Slámová odhadla, že stroje zvládnou přípřežní pásmo upravit do šesti měsíců od zahájení stavby.

„Výsadba rostlin se provede za vhodných klimatických podmínek,“ poznamenala k tomu.

Ojedinělý projekt

Revitalizace plumlovské přehrady je naprosto ojedinělá akce v rámci celé České republiky.

Shodují se na tom jak Petr Loyka, který nad revitalizací Podhradského rybníka vykonává biologický dozor, tak Radim Světlík, generální ředitel Povodí Moravy.

„V Maďarsku na Balatonu slouží pro vyčištění vody předřazená nádrž, takzvaný malý Balaton. A právě takový systém chceme mít i zde,“ řekl loni Roman Světlík.

Jak filtrace funguje?

Přiblížil, že živiny přinášené říčkou Hloučelou budou v Podhradském rybníku stejně jako na přehradě vstřebávat vysázené vodní a mokřadní rostliny.

Zákruty říčky pak zpomalí proud natolik, aby kořeny mohly výživné látky vysbírávat co nejúčinněji. A rybníčky zachytí část bahna přinášeného splachy z polí.

SOUVISEJÍCÍ: Rybník pod plumlovským zámkem už napouští