Obří plastika pavouka, ale také lidská kostra s ptačím zobákem mají jedno společné – příběh proměny.

„Asi největší vztah mám k dílu Homo Animal, fascinuje mě ztělesnění zvířete v lidském těle. Láká mě ale i spousta jiných témat, inspirace je všude," svěřil se Michal Ptáček.

Od podstavce se týčící mutace lidské kostry s kopytníkem a ptákem je dílem, které upoutá návštěvníky hned u vstupu na výstavu – a to na venkovním prostranství před galerií.

Návštěvníci hradu ale znají i další významné dílo Michala Ptáčka – dřevěný kříž s naturalistickou postavou Krista, za které získal autor v roce 2003 ocenění na mezinárodním setkání uměleckých kovářů Hefaiston.

Na expozici představují svou tvorbu i umělečtí kováři z Kovárny Milostovice – Ondřej Géla, Jan Braunš, Jan Balner a Stanislav Holík. Patří k osobnostem v oblasti umělecké plastiky a loni mohli obdivovat jejich dílo s názvem Padlý drak návštěvníci Kovářského fóra na Helfštýně.

„Název výstavy Metalomorfózy by mohl mít podtitul, a to proměna surové hmoty v ušlechtilou formu. Veškeré principy kovářství totiž stojí na proměně, nikoliv na přidávání nebo ubírání materiálu," řekl během slavnostní vernisáže kastelán hradu Jan Lauro.

„Ani název není slovní hříčkou samou o sobě, protože slavná Ovidiova kniha je složená z patnácti knih, a jak Kovárna Milostovice, tak Michal Ptáček nám zapůjčili po patnácti exponátech," dodal.

Témata, která se na výstavě objevují, jsou podle něj antikou inspirována buď přímo nebo nepřímo. Dalo by se to popsat na příkladech velkých pavouků na druhém nádvoří, které vytvořil Michal Ptáček.

„Řada z nás v nich může vidět umělecky zpracované zvíře, ale další je automaticky spojí s příběhem o Arachné, která jako slavná tkalkyně koberců chtěla překonat samotnou bohyni, ale jak už to bývá – pýcha předchází pád – a jejím největším trestem se stala její největší vášeň. V podobě proměněného pavouka tká své sítě dodnes," uzavřel Jan Lauro.