Vodní jeřáb typu Krausewerk byl vyroben v Nové Soli na Odře v roce 1942. Na zlatohorské nádraží jej členové spolku dopravili loni na podzim. Během tři čtvrtě roku jej za pomoci sponzorů a příznivců opravili a usadili do nově vybudovaného betonového fundamentu s šachtou a odtokovým kanálem.
„Vodní jeřáb slouží k čepování vody do parních lokomotiv a jako zásobárna vody pro hašení požárů. Ve Zlatých Horách jsme nikdy vodní jeřáb neměli, tento je první, který tu kdy byl,“ řekl předseda spolku Jiří Pěčonka.
Funkční vodní jeřáb se nachází na nádraží v Branné, další stojí ve stanici Jindřichov ve Slezsku. Zajímavostí je, že zlatohorský, branenský i jindřichovský jeřáb jsou každý jiného typu.
Okrašlovací spolek si vzal poloopuštěné zlatohorské nádraží pod patronát před dvěma lety. To pod péčí jeho členů a příznivců viditelně zkrásnělo. Z okolí velké kolejiště zmizely keře, náletové stromy a pařezy, místo nich vznikla místa k posezení nebo dětské prolézačky.
Na kusé koleji na místě někdejší výtopny stojí dva vagony pro účely expozice nebo příležitostné přespání. Z hlavní cesty se do blízkostí nádraží podařilo přesunout zelenou turistickou značku, od příštího roku by přes nádraží měly vést i tři cyklotrasy.
Někdejší krásu chtějí členové spolku vrátit zchátralé staniční budově. Rádi by také spustili provoz turistické vlakové hvězdy M131. V rámci tohoto projektu by motorový vůz této řady jezdil mezi Zlatými Horami, Glucholazy, Horní Lipovou, Vidnavou a Javorníkem.
Na Jesenicku je totiž dochovaná řada železničních pamětihodností, od nejstarší výhybky v Mikulovicích přes kolejovou váhu ve Vidnavě až po řadu zachovalých vodáren. Spolek usiluje také o zprovoznění zastávky u zlatohorského zlatokopeckého skanzenu, kde dnes vlaky pouze projíždí.
„Nic tu není naše, my do toho dáváme jen čas a naše nadšení. Děláme to pro radost, že tu vznikne kus něčeho čistého a pěkného,“ objasnil motivaci členů spolku Jiří Pěčonka.