Tramtarie chystá Brutální Nikitu i studiové večery

Za Tramtarií je další sezona. Kdybyste ji měla okomentovat konkrétní barvou, tak která by to byla a proč?
Vybaví se mi obrovská skvrna, která čítá snad všechny barvy. Letošní sezóna byla tak různorodá, plná zážitků, zvratů, napětí, radosti a úspěchů, že jedna barva prostě nestačí.

Jak to bude s Batmanem, na kterého v Tramtarii občas padne smutek. Zůstane na repertoáru toto úspěšné představení i celou další sezonu. Je už dlouho hitem. Čím si jeho úspěch vysvětlujete?
Batman je opravdu úspěšná inscenace. Hrajeme ho už dva roky a až na pár výjimek byl vždy vyprodaný. Myslím, že diváci se především dobře baví, je to příběh ze života, každý se v něm může najít. Komedie je navíc obohacena o pestré a barevné komiksové scény, nechybí ani animovaná videoprojekce, která dokresluje komiksové situace. Inscenace je moderní a svižná. Budeme ji uvádět i nadále, doku o ni budou mít diváci zájem.

Kolik divadelních novinek přinesla letošní sezona? Jaké inscenace podle vás diváky nejvíce zaujaly?
V letošní sezóně jsme uvedli pět premiér v hlavní dramaturgické linii a dvě premiéry ve Studiu Divadla Tramtarie. V hlavní linii to byla komedie Kdo chce zabít Beatles od známého režiséra Jiřího Jelínka. Z jiného ranku pak byla černá groteska Matyáše Dlaba s názvem Tropical Islands, která kriticky nahlíží na dnešní konzumní společnost. Posledním titulem pro dospělé byla Čapkova Válka s mloky, inscenace, která se podle nadšených ohlasů diváků pomalu stává hitem. Nechyběly samozřejmě ani pohádkové novinky, uvedli jsme Kluka z plakátu a Pohádky o mašinkách.Ve Studiu jsme pak uvedli Seifertovu sbírku Na vlnách TSF v režii Jirky básničky a divadelní hru Kurt a Sid v režii Jakuba Hyndricha.

Letos Tramtarie slavila úspěchy nejen doma, ale také v zahraničí. Mohla byste některé divadelní výlety připomenout?
Obrovské úspěchy sklízí naše pohádka O pračlovíčkovi. Hrajeme ji rok a čtvrt a za tu dobu má za sebou téměř 150 repríz po celé republice a stále je o ni velký zájem. Letos se dokonce dostala až na mezinárodní festival Jiráskův Hronov. Co mě velice těší, tak jsou její úspěchy v zahraničí. Už na podzim hostovala v Lucembursku, kde jsme ji hráli pro českou menšinu. Líbila se tak moc, že jsme dostali pozvání znovu, a letos v květnu jsme s ní vyrazili na evropské týdenní turné do Lucemburska, Belgie a Německa. V Ulmu jsme hráli asi pro tisíc diváků, kteří byli tak nadšeni, že tleskali i během představení.

Vyprodané pohádky

Ovšem ani další pohádky nezůstaly bez povšimnutí. Na velký zájem dokonce reagovalo divadlo tak, že nedělní pohádky opakuje dvakrát..
Ano, pohádky z dílny Divadla Tramtarie jsou velmi žádané. V neděli proto hráváme od dvou a od čtyř, během zimních měsíců jsme mívali vyprodané oba časy. Mám velkou radost, že naše pohádky se líbí nejen divákům, ale že je oceňuje i odborná porota. Pračlovíček se probojoval až na Jiráskův Hronov, získal také cenu diváků na prestižním pražském festivalu Dítě v Dlouhé. Na celostátní přehlídku divadel pro děti Popelka Rakovník se letos probojovaly také Pohádky o mašinkách.

Většina pohádkových představení také náleží k tzv. večerníčkovské dramaturgii. Bude se seznam večerníčků i nadále rozšiřovat?
Večerníčky si vybíráme hlavně proto, že jsou známé, jak rodičům, tak dětem. Vždy je ale upravujeme podle svého, takže se nedá říct, že bychom večerníček kopírovali. Někdy zůstanou jen stejné postavy, někdy kostra příběhu. Na příští rok chystáme například pohádku, kde budou vystupovat čerti. Víc zatím neprozradím.

Vedle nových inscenací se divadlo rozhodlo vložit více energie a času do nově vzniklého Studia. Mohla byste připomenout, proč vůbec vzniklo? Jakým způsobem bude fungovat příští rok?
Studio Divadlo Tramtarie je prostorem pro menší nebo experimentálnější projekty, které se nevlezou do hlavní dramaturgické linie, která je více zaměřená na diváky. V příštím roce by mělo být Studio více koncepční, budeme uvádět divadelní hry v netradiční formě, například jako scénické čtení, pohybové divadlo a mnoho dalšího. Na vzniku takových miniinscenací budeme spolupracovat hlavně s hostujícími mladými režiséry, kteří zároveň budou moci přivézt své další malé projekty. Půjde o takové studiové večery pro náročnější diváky.

Postupná profesionalizace

Stále se mluví o profesionalizaci. Jak si v tomto smyslu Tramtarie vede?
Divadlo Tramtarie opravdu prochází postupnou profesionalizací. Dříve všichni herci a další spolupracovníci působili v Tramtarii bez nároku na jakýkoliv honorář. Činnost Tramtarie se ale rozrostla do takové šíře, že je potřeba, aby se jí alespoň někteří věnovali naplno. Jsou pro to za svou práci, která sahá od hraní, přes produkci, propagaci až po úklid v divadle, částečně placeni. Cílem je, aby stále více členů divadla mohlo být za svou práci zaplaceno.

V divadle se stále častěji objevují i profesionální herci. Budou podobné spolupráce pokračovat?
Ano, spolupráce s profesionálními herci je velice přínosná a v tuto chvíli už vlastně nutná. Přináší do souboru potřebné zkušenosti a příjemnou atmosféru.

Bessonova Nikita i Tracyho tygr

Tramtarie letos prozkoumávala umělé tropy, představila divákům příběh jedné olomoucké kapely, ale také se vydala za Čapkovými mloky. Mohla byste naznačit, jaké příběhy se k divákům dostanou příští rok?
Na příští sezónu chystáme velký příběh lásky Brutální Nikity podle známého filmu Luca Bessona. Z jiného soudu bude ztřeštěná komedie vycházející ze známého komiksu Kazatel. A nebude chybět ani poetický příběh na motivy mé oblíbené knížky Tracyho tygr od Williama Saryoana.

Jak dlouho jste vůbec vy sama v Tramtarii?
Od začátku. Tedy od roku 2005, kdy jsme Tramtarii převzali po jejich zakladatelích. Se mou vydržel v Tramtarii celou dobu ještě současný umělecký šéf Vladislav Kracík. Společně s dalšími členy, kteří přišli později, tu naši divadelní káru táhneme dál.