V čem se bude koncert k výročí Etc.. lišit od vašich běžných vystoupení?

Kromě mě vystoupí ještě několik dalších muzikantů a zpěváků, kteří hrají nebo hráli v kapele Etc.. V loňském roce totiž kapela oslavila 40 let a při té příležitosti jsme chtěli udělat sérii koncertů. Jeden z nich měl být i v Olomouci, ale na podzim jsem bohužel onemocněl a museli jsme ho přesunout až na tento rok. Během večera se představí třeba Pavel Bohatý, Olin Nejezchleba, Vladimír Kulhánek a další vynikající kluci. Vlastně to bude taková malá oslava toho, že jsme se jako kapela dožili takového věku. Zahrajeme průřez naším repertoárem a uvidíme, jak se to bude lidem líbit.

Jaké byly začátky kapely Etc…?

S basistou Láďou Padrůňkem a Lubošem Andrštem jsme tenkrát hráli v kapele Energit. Byly to spíš instrumentální a do jazzu laděné věci, což mě tak úplně nebavilo. S Láďou Padrůňkem jsme tedy přizvali Petra Pokorného a jednoho amatérského budeníka z Nymburku a Etc… bylo na světě. Ty začátky byly všelijaké. Nikdo nás neznal a museli jsme si najít publikum. Všechno to ale ke zrodu kapely patří.

Říká se o vás, že jsem založil nebo prošel skoro rekordním počtem kapel. Pamatujete si všechny?

Tou první byl Uragán. Hezký název, co? Taky jsme se tak snažili působit. Pak jich bylo ještě pár. Myslím, že jsem hrál ještě v Kometě, Fontáně a Matadors. Nějakou dobu jsem byl také u Karla Duby, protože jsem se potřeboval nějak živit. V roce 1968 jsem ještě hrál na kytaru s Petrem Novákem. A nesmím zapomenou na Blue Effect a Flamengo. Po nich už přišlo jen Etc…

V roce 1990 jste s Etc…dělali předskokany na koncertu The Rolling Stones na pražském Strahově. Víte, proč si vybrali zrovna vás?

Mick Jagger si vybral kapelu Etc… z hromady „demáčů", které se jim poslaly z České republiky ještě před koncertem. Vlastně nevím, proč chtěl zrovna nás. Měli jsme šanci hrát asi půl hodiny, než přišli „Stouni", ale i tak to bylo něco. Připravili úžasný aparát,o kterém jsme si mohli nechat jen zdát. Byl to asi takový rozdíl, jako když jedete Trabantem a letíte Apollem do vesmíru.

Setkal jste s nimi tenkrát i osobně?

Olga Havlová uspořádala menší večírek v její oblíbené restauraci Rybárna, která je kousek od nábřeží. V podstatě pozvala „Stouny" na pivo. Bylo to docela fajn. Jediná nevýhoda byla v tom, že jsme seděli v salonku u velkého obdélníkového stolu a působilo to spíš jako konference než mejdan.

Vraťme se zpět do současnosti, chystáte nějaké nové skladby?

Naposledy jsme natočili album Ztracený podzim a od té doby jsme nic nového nevymysleli. Pár věci už mám připravených a říkal jsem klukům, že bychom se na to mohli podívat. Je to ve stadiu vyčkávání a očekávání.

Plánujete kromě turné s Etc… i další koncerty?

Vlastně už máme naplánovaný program až do konce léta. Nejezdím jen s Etc… Hraji na koncertech i s Olinem Nejezchlebou a Pavlem Bohatým, který občas zpívá moje písničky, které už nevyzpívám. Není jich mnoho, ale člověk se musí smířit s tím, že určitý věk už je tady. Já v tu chvíli většinou sedím v zákulisí, dám si pivo a žiji vzpomínkami na mládí. Pak jsem osvěžen a opět se vracím na pódium.

Koncert v Olomouci jste rušil právě ze zdravotních důvodů. Už je všechno v pořádku?

Po plicní embolii, kterou jsem zažil loni v létě, jsem už celkem v pohodě. Za měsíc jezdíme třeba jen osm koncertů, což je pro mě tak akorát.

Takže teď už vás hraní neživí, ale děláte to pro radost?

Vždycky jsme byli poctiví profesionálové a nehráli jsme to jen tak levou zadní. O to se snažíme pořád. Teď je to ale trochu větší souboj s organismem. Na druhou stranu mě to moc baví a neumím si představit, že bych jen chodil s hůlkou do parku a nic jiného nedělal. Bez hudby si život neumím představit a radost, kterou mám po koncertu, je obrovský hnací motor.