Malým i velkým divákům nesoutěžní přehlídky amatérských loutkářských souborů Čechova Olomouc, přivezli loutkoherci ze sousedního kraje představení Kašpárkův boj s čerty.

„Odmalička dělám velmi aktivně, nejen loutkové, ale i ochotnické a teď hlavně divadlo jednoho herce. Jsem v důchodě a jezdím po celé republice,“ říká Jan Havel.

Do Olomouce přijeli vysokomýtští s loutkovou pohádkou.

„Autorem této hry je František Čech, který založil olomouckou říši loutek. Byl to velmi plodný loutkář, napsal okolo sto padesáti loutkových her, což je fantastické. My ho máme velmi rádi a hrajeme ho. Hru jsme nastudovali speciálně pro tuto přehlídku. František Čech teď měl šedesáté výročí od úmrtí, takže na jeho počest,“ vysvětluje principál a vzápětí doplňuje, že jako diváci byli v hanácké metropoli asi pětkrát, jako herci pak na Hanou vyrazili potřetí.

„Letos je to jubilejní, dvacátý ročník. Hrálo se nám tady dobře, ale jak říkají sportovci – na domácím hřiště se nám hraje mnohem lépe,“ říká.

Kdo by si myslel, že vodit loutky je lehké, je na omylu. Musí se hlídat, hlavně, aby se nitě nezmotaly a někde neuvázly.

„Tady v Olomouci je vodit loutky velmi těžké. Ve Vysokém Mýtě máme vedení dlouhé sto padesát centimetrů, tady to jsou téměř tři metry, takže se musely všechny loutky převazovat a dokonce jeden člen nám přestal hrát. Motala se mu hlava. Vodění je těžké, mluviči to mají lepší,“ popisuje herec.

„Baví mě na tom děti. Vždycky říkám, že mě jako osobě děti pomáhají žít. Je mi sedmdesát pryč, a když jdu na jeviště, jde se mi špatně. Děti na mě ale kouknou a jsem jejich a oni moje. A pak když představení skončí a slézám z jeviště, tak už jsem zase stařeček. Beru si od dětí energii a děti mi pomáhají žít,“ dodává.