Také vás ve škole učili, že umění 20. století je avantgardní? Právě tento zažitý omyl se snaží vyvrátit výstava Antimodernisté, která se veřejnosti otevře čtvrteční vernisáží v 18.30 a potrvá až do 14. ledna příštího roku.

Svým návštěvníkům představí skoro osmdesát autorů, kteří tvořili na přelomu 19. a 20. století a moderní techniky míchali se starým dobrým realismem nebo se jim vůbec nevěnovali.

„Například teoretik a tvůrce české avantgardy Karel Teige zastával takový názor, že vše, co existovalo stranou moderního výtvarného umění, bylo buď neumění anebo kýč. Většina umělců ale kombinovala a míchala prvky moderních směrů se starým poctivým realismem,“ přiblížil autor výstavy Jiří Olič.

Olič chtěl uspořádáním výstavy především ukázat rozmanitost umění 20. století a dokázat, že realismu a dalším směrům se věnovali jak zapomenutí umělci, tak i významní kumštýři své doby.

„Jsou zde zastoupena slavná jména, například František Drtikol, Felix Jenewein, Josef Lada, Alfons Mucha, Josef Váchal nebo Jan Zrzavý, ale také umělci zapomenutí, tradicionalisté a regionální malíři, akademici a spousta dalších,“ upřesnil Olič.

Mezi vystavovanými se najdou i díla zakladatelů české moderny, kteří o svém směru pochybovali.

„Například jsou zde Emil Filla, Bohumil Kubišta nebo Josef Čapek. Pro ně se moderna stala uměleckým vyznáním, ale zároveň předmětem úvah a pochyb. Byli to nespokojenci a pochybovači, jimž se programy moderních směrů zdály být příliš úzké,“ vysvětlil Olič.

Při přípravě výstavy pátral autor koncepce po reprezentativních dílech hlavně v bohatých depozitářích Muzea umění.

„Valná většina vystavených kreseb, grafik, obrazů a plastik pochází z našich sbírek, několik exponátů zapůjčily Galerie hlavního města Prahy nebo galerie v Ostravě, Hodoníně či Liberci,“ doplnil Petr Bielesz, tiskový mluvčí Muzea umění.

Mezi vystavenými exponáty návštěvníci najdou i několik děl, které se na stěnách galerií a muzeí objevují spíše výjimečně.

„Jen zřídkakdy jsou k vidění krajinářské obrazy Bohumila Kubišty. Nebo například kresby Josefa Lady, v nichž přímo paroduje modernistické postupy. Za unikát výstavy pak můžeme považovat obraz olomouckého rodáka Adolfa Hölzela V klášterní zahradě, protože Hölzel bývá považován za jednoho z průkopníků abstraktní malby,“ doplnil Olič.

Již tradičně vydává Muzeum umění k této své výstavě doprovodnou publikaci.

„Výstavu doprovází publikace s názvem Antimodernisté z pražského nakladatelství Arbor vitae, která kromě textu Jiřího Oliče obsahuje medailony všech zastoupených autorů,“ uzavřel Bielesz.