Odborníci považují Jaroslava Vávru za špičkového představitele fotografického aktu šedesátých let. O jeho díle se však zatím mnoho nemluvilo.

Proto si výstava s názvem Lovec obrazů, která experimentálního fotografa připomíná, klade za cíl zařadit Vávru do dějin české fotografie druhé poloviny dvacátého století.

„Vávrův přístup k fotografii byl specifický především v tom, že se velmi intenzivně zajímal o ostatní druhy výtvarného umění, zejména o malířství, a své snímky považoval za obrazové básně. Odtud vzešel i název výstavy, neboť Vávra nikdy nebyl “zuřivým reportérem“, ale pozoruhodným lovcem obrazů, jejichž experimentální povaha vychází z mimořádné výtvarné a zvláště barevné citlivosti,“ uvedl kurátor Vávrovy retrospektivy Ladislav Daněk.

Většina umělcových fotografií vznikla v šedesátých letech a podle kurátora výstavy patří tento autor k vrcholům olomoucké avantgardní fotografie.

„Její základy položili již ve třicátých letech Otakar Lenhart, Karel Kašpařík a Jaroslav Nohel. V šedesátých letech ji rozvíjeli členové skupiny Ohnisko a především fotoskupiny DOFO, jejímž zakladatelem byl i Jaroslav Vávra,“ uvedl autor koncepce výstavy.

Průkopník barevného aktu

Retrospektiva ukazuje celkem šedesát fotografií, které jsou průřezem Vávrovy experimentální tvorby. Výčet děl je ovšem mnohem obsáhlejší.

„Vím o osudu čtyř stovek fotografií, jeho tvorba ale mohla čítat asi osm tisíc negativů,“ uvedl Daněk s tím, že první vrchol Vávrovy tvůrčí práce zasazuje do období mezi roky 1963 až 1965.

„Z provedeného průzkumu zřetelně vyplynulo, že v šedesátých letech patřil vedle Zdeňka Virta a nedávno zesnulého Miloslava Stibora ke skutečně špičkovým představitelům fotografického aktu u nás. Na tomto poli autor významně experimentoval i v následujícím desetiletí a podchycené fotografie dokazují, že neutuchající experimentátorství jej řadí k průkopníkům barevného aktu v celém tehdejším Československu,“ upozornil Daněk, který druhý vrchol Vávrovy tvorby vidí na počátku sedmdesátých let.

Tehdy vznikl cyklus aktů s názvem Květy zla inspirovaný prokletým básníkem Charlesem Baudelairem. Počáteční a závěrečné období jeho tvorby potom spojuje také zájem o život člověka ve městě a o město v člověku.

Důvod, proč autor později upadl do zapomnění, vidí kurátor výstavy i v tom, že působil takzvaně v regionu.

„Ovšem také z toho důvodu, že od jeho poslední komorní výstavy uplynulo třicet let. Následně se pak Vávrovo dílo rozptýlilo do řady soukromých sbírek a část jeho pozůstalosti patrně nenávratně zmizela,“ dodal Daněk.

Výstavu, která začne ve čtvrtek v 18.30, doplní obsáhlý katalog a doprovodný program, v němž zájemci najdou třeba komentovanou prohlídku výstavy.

Doprovodný program:

3. 5.– 29. 6. : Taktní akt – výukový program
Animační program se zaměří na vytvoření vlastního stylizovaného portrétu. Návštěvníci tak budou mít možnost nahlédnout alespoň trochu do tajů fotografické kuchyně Jaroslava Vávry.

3. 5., 7. 6. od 17 hodin: Muzeum moderního umění, Salon – komentovaná prohlídka výstavy

4. 6. od 10 do 18 hodin: Muzeum moderního umění, palmový skleník Výstaviště Flora – workshop s Robertem Vanem.
Amatérským fotografům, kteří se zabývají aktem, nabízíme jedinečnou příležitost přiučit se od světově proslulého fotografa s maďarskými kořeny a americkým pasem Roberta Vana.