Sonda Voyager 1 odstartovala spolu se svým dvojčetem Voyager 2 v roce 1977, aby mohla zblízka studovat Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a jejich příslušné měsíce. Plánovaná životnost obou vesmírných lodí byla pět let, ale po téměř 45 letech ve vesmíru obě stále fungují.

Nikdo nečekal, že vydrží tak dlouho

V roce 2012 se sonda Voyager 1 stala vůbec prvním člověkem vyrobeným objektem, který překonal hranice sluneční soustavy, známé jako heliopauza (jde o hranici, za níž již nepůsobí magnetické pole Slunce, a tedy ani jeho přitažlivost), a vydal se do mezihvězdného prostoru. V současnosti se nachází dále než 23 miliard kilometrů od Země a posílá zpoza sluneční soustavy zpětná data.

„Nikdo si nemyslel, že vydrží tak dlouho. Ale jsme tu," uvedla pro Business Insider Suzanne Doddová, projektová manažerka mise Voyager z laboratoře proudového pohonu (Jet Propulsion Laboratory) NASA.

Srovnání jasnosti a ostrosti snímků ze Spitzerova (vlevo) a Webbova vesmírného dalekohledu.
Vesmír, jak ho lidstvo ještě nevidělo. NASA ukáže snímky z Webbova teleskopu

Nicméně platí, že Voyager 1 byl navržen a postaven začátkem 70. let minulého století, tedy zhruba před 50 lety, což komplikuje každé případné řešení jeho problémů. I když současní inženýři Voyageru disponují nějakou dokumentací, obsahující podrobnosti o jeho konstrukci a postupech z prvních dnů mise, další důležité dokumenty se už mohly ztratit nebo založit někam, kde se na ně zapomnělo.

Během prvních 12 let mise pracovaly na projektu podle Doddové tisíce inženýrů. „Když v 70. a 80. letech odešli do důchodu, nebyl velký tlak na to, aby všechno uložili do knihovny projektové dokumentace. Hodně krabic si odnesli s sebou domů a uložili je ve svých garážích," dodala Doddová.

Asteroid letící kolem Země. Ilustrační foto.
Malý asteroid dnes proletí blízko Země. Vědci ho objevili na poslední chvíli

U moderních výprav a projektů už NASA uchovává dokumentaci jinak. Dokumenty a schémata skladované mimo pracoviště laboratoře jsou uloženy v několika krabicích a Doddová i ostatní pracovníci Voyageru si k nim mohou vyžádat přístup. I tak to ale může být výzva.

„Abychom získali dané informace, musíme zjistit, kdo v dané oblasti na projektu pracoval, a to je časově náročné," přiblížila základní nesnáz Doddová. Konkrétně kvůli nejnovější závadě Voyageru 1 museli současní inženýři hledat krabice uložené pod jménem inženýrů, kteří pomáhali navrhovat systém řízení polohy. 

Trajektorie sondy Voyager 1:

Zdroj: Youtube

Kde je chyba?

Systém řízení polohy kosmické lodi, který posílá telemetrická data zpět do NASA, ukazuje orientaci Voyageru 1 ve vesmíru a udržuje anténu sondy nasměrovanou na Zemi, což jí umožňuje přenášet data domů.

„Telemetrická data v podstatě ukazují, v jakém stavu systém je," uvedla Doddová. Nyní jsou ale telemetrické údaje, které obsluha kosmické lodi ze systému získává, zkomolené, což znamená, že nikdo neví, zda systém řízení polohy funguje správně.

Ilustrace planety, na které by mohl být mimozemský život.
Vědci se pokusí sdělit mimozemšťanům, kde je Země. Vyšlou speciální zprávy

Najít hlavní příčinu závady se zatím nepodařilo, hlavně proto, že inženýři Voyageru nebyli schopni resetovat systém. Podle Doddové je důvodem pravděpodobně jeho stárnutí. „Ne všechno funguje věčně, dokonce ani ve vesmíru," uvedla vědkyně.

Závadu Voyageru může ovlivňovat i to, kde se sonda v mezihvězdném prostoru právě nachází. Podle Doddové data naznačují, že v tomto prostoru jsou vysokoenergetické nabité částice.

„Je nepravděpodobné, že by nějaká zasáhla vesmírnou loď, ale pokud by k tomu došlo, mohlo by to ve větší míře poškodit elektroniku. Nemůžeme sice říci s jistotou, že právě tohle způsobilo anomálii, ale vliv to mít mohlo," sdělila listu Business Insider Doddová.

Na příkazy stále reaguje

Navzdory problémům s orientací sonda stále přijímá a vykonává příkazy ze Země a její anténa je stále namířena směrem k nám. „Nezaznamenali jsme žádné zhoršení síly signálu," řekl Doddová.

V současnosti inženýři vypínají na palubě obou sond Voyager netechnické systémy, jako jsou ohřívače vědeckých přístrojů, aby tak ušetřili energii a zvýšili naději, že se sondy udrží v provozu až do roku 2030.

Neptun je označovaný i jako ledový obr. Typická je pro něj nebesky modrá barva.
Objevení Neptunu: Jeho existenci vypočítali. Svět ho ale mohl poznat mnohem dřív

Voyager 1 pomohl pozemské vědě rozšířit významným způsobem chápání vesmíru, a to jak objevy neznámých měsíců a prstenců, tak podáním prvního přímého důkazu existence heliopauzy.

„Chceme, aby mise trvala co nejdéle, protože vědecká data, která z ní získáváme, jsou velmi cenná," řekla Doddová. „Je opravdu pozoruhodné, že obě vesmírné lodě stále fungují a až na malé závady fungují dokonce extrémně dobře. Stále posílají tato cenná data zpět. Stále s námi mluví."