Těleso vstoupilo do zemské atmosféry a explodovalo v obrovské ohnivé kouli asi čtyři kilometry nad zemí. Výbuch měl asi tisíckrát větší sílu než atomová bomba, která v srpnu 1945 vybuchla nad Hirošimou. 

Šokovaní obyvatelé města, kteří v ten okamžik vzhlédli k obloze, byli okamžitě oslepeni. Teplota vzduchu rychle stoupla až nad 2600 stupňů Celsia, takže oblečení na lidech i veškeré dřevo ve městě okamžitě vzplálo. Cihly, keramika i starověké zbraně jako meče a kopí se začaly rozpouštět. Celé město téměř vmžiku začalo hořet.

To všechno byl ale jenom začátek. O několik vteřin později se městem prohnala rázová vlna. Pohybovala se rychlostí až 1200 kilometrů v hodině a byla silnější než jakékoli tornádo, které kdy bylo na Zemi zaznamenáno. Vražedně rychlý vítr vmžiku smetl všechny budovy a jejich trosky odfoukl až do údolí za městem. Z nejvýpravnější budovy ve městě, čtyřpatrového paláce, urval horních 12 metrů. Úder vichru nepřežil ani jeden jediný člověk z osmitisícové městské populace a ani jedno jediné zvíře. Jejich těla rozervala rázová vlna na kusy a kosti roztříštila na malé úlomky. 

Asi o minutu později zasáhl vítr vyvolaný explozí také biblické město Jericho, vzdálené od Tall el-Hammamu asi 22 killometrů západním směrem. Okamžitě rozvalil městské zdi a Jericho shořelo do základů.

Všechno to sice vypadá podobně jako apokalyptická vize Sáry Connorové z druhého dílu Terminátora, ale v tomto případě zřejmě nejde o pouhou fantazii. Právě tak totiž vědci popisují událost, která se podle nich skutečně stala na území dnešního Jordánska poblíž Mrtvého moře. A jak k tomuto závěru došli?

Pomohl i vědec z Česka

Na začátku bylo téměř patnáct let usilovných vykopávek, na jejichž analýze se následně podílelo 21 vědců z deseti států USA, z Kanady - a také z České republiky. Šlo o archeology, geology, geochemiky, geomorfology, mineralogy, paleobotaniky, sedimentology, odborníky na kosmické dopady a o lékaře (za Česko se práce na výzkumu zúčastnil geolog a geofyzik Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy). Ti všichni postupně sestavili obraz, nastíněný v úvodu.

Archeologové objevili při vykopávkách temnou, zhruba půldruhého metru silnou neuspořádanou vrstvu dřevěného uhlí, popela, roztavených cihel a rozpuštěné keramiky. Bylo zřejmé, že město musela kdysi dávno zničit silná ohnivá bouře. Tomuto temnému pásu začali vědci říkat "vrstva destrukce".

Badatelé ale zatím nevěděli, co tuto zkázu způsobilo. Byla to sopka? Zemětřesení? Válka, jejímž důsledkem byl požár celého města? Žádný z těchto scénářů úplně neodpovídal, protože ani jedna ze zvažovaných katastrof by pravděpodobně neměla takovou sílu, aby roztavila kov, hliněné cihly i keramiku.

"Nakonec jsme kvůli zjištění, co to mohlo být, použili online kalkulátor vesmírných dopadů, jehož pomocí se daly modelovat scénáře odpovídající indiciím. Tento kalkulátor, který vytvořili experti na dopady mimozemských těles, umožňuje vědcům odhadnout na základě známých informací o dopadu a o jaderných detonacích, jak asi dávná událost vypadala, a to do nemalých podrobností," uvedl vědecký tým v textu, který otiskl odborný titul The Conversation.

Udeřil malý asteroid podobný tomu v Tungusce

Podle všech výše provedených měření a výzkumů se nakonec jako nejpravděpodobnější scénář ukázalo to, že nad Tall el-Hammamem vybuchl malý asteroid podobný tomu, který v roce 1908 skácel v Tungusce na Sibiři v Rusku kolem 80 milionů stromů. Byla to taková mnohem menší verze asteroidu, jenž před 65 miliony let zapříčinil vyhynutí dinosaurů.

"Pravděpodobného viníka jsme měli. Teď jsme potřebovali důkaz pro to, co se ten den v Tall el-Hammamu stalo," glosoval to vědecký tým. Tuto potřebnou indicii našel v podobě jemně "nakřáplých" křemenných zrn, jaká se tvoří pouze při tlaku pěti gigapascalů. "Představte si šest 68tunových vojenských tanků Abrams naskládaných na palec," popisují tento tlak vědci.

Destrukční vrstva také obsahovala drobné "diamonoidy", tedy mikroskopické částice tvrdé jako diamanty, ale menší než chřipkový virus. To nasvědčovalo tomu, že se dřevo a rostliny v dané oblasti v důsledku vysokých tlaků a teplot vyvolaných ohnivou koulí okamžitě přeměnily na tento diamantům podobný materiál.

Experimenty s laboratorními pecemi zase ukázaly, že keramika a cihly zkapalněly při teplotách nad 1500 stupňů Celsia, což je například dost horké na to, aby se v tom během pár minut roztavil automobil.

To všechno dohromady ukázalo, že na město zapůsobila větší a žhavější síla, než jaké může dosáhnout sopka či běžný městský požár. A jediným přirozeným procesem, který zbýval a dal se brát v úvahu, byl právě dopad a výbuch vesmírného tělesa. 

Bible nám možná nechala zprávu

Zbývala otázka, proč bylo město a dalších více než 100 okolních osad po této devastaci na několik století opuštěno a proč se ho po dlouhou dobu nepokusili lidé osídlit. A druhá otázka, zda mohl existovat přece jen nějaký svědek, který by událost viděl a přitom přežil.

Ohledně odpovědi na první z těchto záhad nabízejí vědci hypotézu, že exploze mohla do širokého okolí rozstříknout jedovaté množství slané vody z Mrtvého moře, které otrávilo půdu a nadlouho znemožnilo pěstování plodin.

Odpověď na druhou otázku je ještě složitější, je však možné, že lidé žijící ve vzdálenějších oblastech katastrofu zaznamenali a předávali si ji po generace ústním podáním - nasvědčuje tomu biblický příběh o zkáze Sodomy a Gomory, jejíž popis dopad asteroidu připomíná: Bible líčí z nebe pršící kameny a oheň, zničení více než jednoho města, hustý dým z požárů i zkázu všech obyvatel. Pokud tomu tak skutečně je, pak je možná slavná biblická legenda prvním písemným záznamem tohoto typu katastrofy - destrukce lidského osídlení mimozemským vesmírným tělesem.