Kliknutím zvětšíte"Tento zápis pochází přibližně z 15. století před naším letopočtem a je v současnosti nejstarším bezpečně časově zařazeným abecedním zápisem z jižní Levanty," napsal tým vědců pod vedením Felixe Höflmayera, archeologa z Rakouského archeologického ústavu. Jejich text publikoval 14. dubna časopis Antiquity.
Nejstarší důkazy o používání abecedy, tedy systému písmen k reprezentaci zvuků při psaném projevu, byly nalezeny v Egyptě a datují se do doby 12. dynastie, tedy do období od roku 1981 do roku 1802 před naším letopočtem.
Další příklady pak lze nalézt až od doby kolem roku 1300 před naším letopočtem, a to právě v Levantě, čili v oblasti Východního Středomoří, která zahrnuje i současný Izrael, napsal ve své práci Höflmayerův tým.
V pozdějším dobách přijali abecední systém Řekové, po nich následovali Římané, kteří přišli s latinskou abecedou, a postupem doby si používání abecedy osvojovalo stále více kultur.
Chybějící článek abecedy
Nedávno objevený zápis z roku 1450 před naším letopočtem se nazývá "chybějící článek", protože vyplňuje mezeru mezi ranými příklady abecedního písma z Egypta a pozdějšími příklady z Levanty, uvedl Höflmayerův tým. V Egyptě se první abecední symboly objevily přibližně před 3900 lety, v Levantě před 3300 lety.
Tento zápis, od jehož napsání uplynulo do dnešních dnů přibližně 3450 let, tak patří právě mezi ně, takže vyplňuje mezeru.
Zápis navíc ukazuje možný způsob, jak se mohla abeceda do Levanty dostat. Podle vědců mohla hyksóská dynastie, což byla jedna ze staroegyptských královských dynastií, jež vládla v severním Egyptě přibližně do roku 1550 před naším letopočtem, přivézt abecedu do Levanty právě z Egypta.
Tato úvaha vychází z faktu, že Hyksosové po určitou dobu ovládali jak levantské, tak severoegyptské území. Dalším faktorem podporujícím tuto hypotézu je to, že k symbolizaci písmen na dochovaném fragmentu skleněné nádoby byly použity hieroglyfické symboly.
Dvě slova, šest písmen
Nově nalezený abecední zápis je poměrně krátký: První slovo obsahuje písmena ayin, bet a dalet, druhé písmena nun, pe a tav.
Všechna tato písmena jsou součástí rané semitské abecedy, používané na Arabském poloostrově; dnes je možné najít je také v hebrejštině, ačkoli moderní symboly vypadají jinak.
K představení některých písmen použil pisatel hieroglyfické symboly; například lísmeno ayin reprezentoval hieroglyfický symbol, který vypadá jako oko.
"Stejně jako u většiny raných abecedních zápisů z jižní Levanty má písmeno tvar kruhu, připomínajícího duhovku s chybějící zorničkou," napsal tým v článku publikovaném v Antiquity.
Co přesně obě slova znamenala, si vědci zatím nejsou jistit, i když předpokládají, že mohla být součástí dvou jmen. Písmena v prvním slově mohou vyjadřovat slovo "otrok", což ale nemusí nutně znamenat, že nápis odkazuje na zotročenou osobu. Dochovaná písmena totiž byla podle vědců pravděpodobně součástí delších slov a kombinace písmen představující "otroka" se používá i v mnoha dalších slovech.
K dataci abecedy pomohl ječmen
Nový abecední zápis objevili archeologové v roce 2018 poblíž starověkého opevněného města Lachiš. Vedle střepu z nádoby s nápisem našli vědci také zbytky ječmene a radiokarbonové datování naznačilo, že tento ječmen byl pěstován právě kolem roku 1450 před naším letopočtem.
Toto datování ale může být kontroverzní, uvedl podle serveru Science Alert Benjamin Sass, profesor archeologie na univerzitě v Tel Avivu, jenž se rozsáhle věnoval raným dějinám abecedy, ale do aktuální studie zapojen nebyl. Podle jeho slov totiž nemusí datace ječmene souviset s datací zápisu - skleněná nádoba, na níž se zmíněná písmena objevila, mohla být například vyrobena mnohem dřív, než se sklízel ječmen.
"Dosud publikovaná data z toho dělají možnost, ale v žádném případě nám nedávají jistotu,“ řekl Sass odbornému titulu Live Science.
8
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
