Když se koronavirus před téměř rokem a půl začal šířit v Číně, vědci po zkoumání případů ohlásili světu, že stojí na prahu pandemie nové nemoci. Aktuální zjištění amerických vědců, které prezentovali před týdnem na online konferenci Americké asociace fyzických antropologů, ale naznačuje, že ve Východní Asii spustil starodávný koronavirus nebo velmi podobný patogen před dvaceti tisíci lety podobnou epidemii mezi tehdejšími obyvateli.

Podle serveru Science News může objev vědců přispět k poznání toho, jak geny spojené s dávnými epidemiemi přispívají k vypuknutí a postupu moderních nemocí, kterou je právě třeba Covid-19. „Stejně tak tyto geny mohou vědcům pomoct při vyvíjení účinnějších léků, i když toto bude nutné ještě prokázat,“ napsal server.

Pravěký Homo sapiens mohl navázat intimní kontakty s tajemnými denisovany
Vědci odhalili intimnosti pravěkých Homo sapiens. "Užívali si" s tajemným druhem

Výzkumný tým výsledky získal na základě zkoumání DNA z veřejně dostupné databáze. Vzorky tam poskytlo přes dva a půl tisíce lidí ze šestadvaceti etnik napříč světem. „Tým se nejdříve zaměřil na 420 proteinů, o nichž je známo, že interagují s koronaviry. Včetně těch, které interagují s virem SARS Cov-2, který způsobuje nemoc Covid-19,“ přiblížil vědecké zkoumání server Science News.

Interakce se různí, jde o širokou škálu reakcí od posílení imunity v boji s nemocí až po usnadnění procesu, při kterém virus napadne buňku. Podstatně zvýšená produkce všech proteinů, tedy znak minulých střetů s epidemiemi podobným koronavirům, se objevil pouze u lidí z Východní Asie. A ti jej mají v DNA uložený po opravdu dlouhou dobu.

„Analýza DNA více než dvou tisíců lidí ukázala, že se genetické změny hromadily po více než dvacet tisíc let," uvedl člen výzkumného týmu, evoluční genetik Arizonské univerzity v Tusconu David Enard. Studie mluví o možnosti, že někteří obyvatelé Východní Asie zdědili po svých dávných předcích schopnost adaptovat se na koronavirus nebo příbuzné viry.

Geneticky lépe přizpůsobeni

Jak pro web Science News uvedl Lluis Quintana-Murci z pařížského Pasteurova institutu, který ale nebyl členem výzkumného týmu, výsledky nové studie naznačují, že lidé z Východní Asie se po dlouhou dobu setkávali s epidemiemi podobnými koronaviru a jsou na ně více geneticky přizpůsobeni.

Geny v současném výzkumu ukázaly, že specifické varianty koronaviru se častěji začaly objevovat zhruba před pětadvaceti tisíci lety, běžnými se pak staly pět tisíc let zpátky. „Tento vzorec je konzistentní s původní velmi silnou genetickou reakcí na virus, která ale časem opadla, protože se lidé viru buď přizpůsobili, nebo ztratil schopnost způsobit nemoc," zmínil Enard.

Jeden z testů rezistence na antibiotika. Candida auris patří bohužel k multirezistentním, ilustrační foto
Noční můra nemocnic se poprvé našla i v přírodě. Houba je smrtelně nebezpečná

Podle Quintana-Murciho dokonce podobná zjištění mohou být vysvětlením toho, proč se některým asijským zemím povedlo poradit si se současnou pandemií lépe, než třeba Spojeným státům americkým nebo Evropě. Zároveň ale připustil, že podobné závěry nejsou zatím podložené a velkou roli mohla sehrát i protikoronavirová opatření.

Třeba Čína se vrátila k životu běžnému před pandemii koronaviru koncem loňského roku, v době, kdy Evropa a Spojené státy americké stále bojovaly s koronavirem a obyvatelé těchto zemí se museli smířit s přísnými opatřeními. Podle expertů oslovených magazínem Business Insider se Číně podařilo pandemii zvládnout přehledným systémem testování a lockdownů. USA a evropské státy zatím dle nich komunikovaly nepřehledně, lockdowny byly různě přísné a země postrádaly předchozí zkušenosti se zvládáním epidemií.