První zásadní krok se ale podařilo splnit, tvarůžky jsou již deset dní zveřejněny ve Věstníku Evropské komise a lhůta na registraci ochrany původu již konečně běží. „Udělení ochrany by znamenalo, že označení Olomoucké tvarůžky by mohl používat pouze jejich autentický olomoucký výrobce a nikoli výrobci různých napodobenin, ať už z České republiky nebo ze zahraničí, kteří na dobrém jménu této tradiční značky parazitují,“ uvedl europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který za zapsání tvarůžek v Bruselu loboval.

Jednatel loštické společnosti A. W. Jaroslav Kovář poznamenal, že během půlroční lhůty může nyní k původu tvarůžků vznést námitky kterákoliv z členských zemí unie. To již dříve učinilo Rakousko. Europoslankyně Agnes Schierhuber tvrdila, že právo na výrobu mají Rakušané odsunutí z Československa. „Věřím v nezaujatost Evropské komise, která nepřipustila zpolitizování žádosti ze strany rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu,“ prohlásil Březina.
Loštickou výrobnu ročně opustí více než dva tisíce tun tvarůžků. „Na export je určeno přibližně patnáct procent produkce. Tvarůžky vyvážíme do okolních zemí, Německa, Rakouska, Maďarska, Polska a na Slovensko,“ objasnil Kovář.

Komplikace s označením zeměpisného původu se již dříve očekávaly při registraci Karlovarských oplatků. Nakonec k nim nedošlo. Jen o tři dny později než tvarůžky byl ve Věstníku Evropské komise zveřejněn i název Český kmín, a to přesto, že komise není nakloněna označení, které se shoduje s názvem státu. Březina se domnívá, že je to dobrým signálem pro budoucí označení České pivo. To chtějí prosadit pivovary vařící pivo tradiční technologií. Mezi nimi je i litovelský pivovar.