Součástí investičního plánu ústecké společnosti je i zvýšení kapacit stávající výroby metylesteru řepkového oleje. Rozšíření si vyžádá náklady v řádu několika stovek milionů korun. „Výrobní program Komodity je jedním z pilířů rozvojového plánu Setuzy po vstupu nových strategických partnerů. Rozšířením výroby dosáhneme vyšší produkce surových olejů, které potom můžeme podle potřeby využít pro výrobu jedlých olejů nebo biopaliv,“ dodává k plánovaným investicím nový generální ředitel firmy Martin Procházka. Expanzi umožní firmě povolení, o které v rámci zákona o životním prostředí žádala Krajský úřad v Olomouci.

Podle mluvčí Logrové se zejména navýší kapacita lisovny, a to až na dvojnásobek. Jestli získaný surový olej použije firma spíše pro výroby jedlých olejů, nebo na technické účely, to se podle mluvčí odvine až podle vývoje na trhu. V souvislosti s expanzí ale Setuza nepočítá s přibíráním většího počtu lidí. „Budou to jednotky zaměstnanců, spíše z řad odborníků,“ sdělila mluvčí.

Do nafty se bude od prvního září povinně přidávat chemický výtažek z řepky - metylester řepkového oleje. Nejprve to budou dvě procenta, od 1. ledna 2009 až 4,5 procenta. „Dvě procenta jsou pořád ještě málo. Zajímavé to pro nás bude, až bude podíl vyšší,“ poznamenala mluvčí Setuzy.

Přestože nad Setuzou již nevisí exekuce, její zaměstnanci stále pobírají plat ve dvou termínech, a to od sklonku loňského roku. „Po dohodě s odbory ještě za srpen budou mzdy vyplaceny nadvakrát. Předpoklad je, že od září již bude jeden termín,“ sdělila Logrová. Potravinářská firma začala mít problémy poté, co na ni vloni soud na návrh vlády vyhlásil exekuci. Letos v červnu podepsala dohodu o narovnání.

Zemědělci z Hané se produkci pro biolíh nebrání


Rozjíždějící se byznys s biopalivy chtějí využít i zemědělci na Hané. Řepka se letos v regionu sklízela z 5,5 tisíce hektarů a agrárníci předpokládají, že se plochy do budoucna rozšíří. „Plochy řepky se budou navyšovat, předpokládáme, že trend bude takový,“ uvedl ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč. Zemědělci čekají na další příležitosti a nabídky.

Například zemědělské družstvo v Unčovicích, které patří mezi největší na Olomoucku, zatím zůstává u tradičních plodin, ale alternativám se nebrání. „Účelově pro výrobu biolihu ještě nepěstujeme nic. V momentě, kdy v regionu vznikne nějaký nový provoz, se však do projektu rádi zapojíme,“ řekl předseda Ivo Škrabal.

Podobný názor zastává také předseda krajské agrární komory Josef Hlavinka, podle kterého hanáčtí zemědělci vyzkoušejí nové alternativy. „Slušné výkupní ceny potravinářské pšenice a řepky olejné nemají do budoucna jisté. Letos už na několika hektarech pěstuji amarant na biomasu. Cukrovou řepu už budou vozit do Hrušovan na bioetanol. Finančně to však není tak zajímavé jako v minulosti, kdy jsme ji dodávali pro výrobu cukru,“ řekl Hlavinka.