Ředitel úspěšné firmy SHM: Už od počátku jsme nastavili etické zásady

„Myslím si, že v podnikání by neměla scházet etika i odpovědnost vůči společnosti," říká ředitel SHM Pavel Holubář.

Můžete představit firmu SHM? Co se pod těmi třemi písmeny skrývá?
Pod písmeny SHM se skrývá zkratka z anglického výrazu Super Hard Materials čili velmi tvrdé materiály, které jsou předmětem našeho podnikání. Jedná se o velmi tenké povlaky, jejichž tloušťka je kolem jednoho až pěti mikrometrů. Díky vysoké tvrdosti, vysoké tepelné i chemické odolnosti zvyšují významně užitné vlastnosti povlakovaných nástrojů a umožňují například jít do produktivnějšího obrábění. Tyto povlaky jsou připravovány PVD technologiemi. Pod tímto názvem se opět skrývá anglický výraz Physical Vapor Deposition, což je ve volném překladu fyzikální způsob odpařování materiálu.

Jak vznikla vaše firma?
S kolegou Mojmírem Jílkem jsme se počátkem devadesátých let nejprve pustili do vývoje supertvrdých mate-riálů v jeho garáži. Zpočátku jsme o vzniku firmy neuvažovali, brali jsme tuto činnost jako zábavu, ale věci se daly do pohybu, a tak v roce 1993 vznikla naše firma SHM. Hned od počátku jsme si dali do vínku, že chceme dělat zajímavé technologie, něco, co nás bude bavit. Samozřejmě už v době vzniku firmy jsme museli začít uvažovat ekonomicky, ale výdělek jsme vraceli zpět do firmy a neměli jsme myšlenky na rychlé zbohatnutí.

Letos vaše firma slaví dvacet let. Jaké bylo SHM tehdy a kam dokráčelo po těch dvou desítkách let?
V roce 1993 jsme sice měli založenou firmu, ale my jsme to nebrali jako počátek nějakého velkého podnikání. Začínali jsme ve čtyřech lidech a během prvního roku nás bylo sedm. Následujících pět, šest let jsme již rostli pomaleji. Z garáže jsme se přestěhovali do pronájmu v Šumperku. Brzy poté jsme v Novém Malíně koupili areál bývalého kina a tam jsme vydrželi asi deset let. Prožili jsme zde pionýrskou dobu, kdy jsme se rozvinuli ve firmu, která měla asi třicet zaměstnanců. Rozjezd byl plný nadšení. Zaměstnanci dělali podle potřeby, pomáhali v nejrůznějších oblastech. Do současného sídla v Šumperku jsme se stěhovali z kapacitních důvodů.
Když jsme začínali, u nás teprve vznikaly podmínky pro podnikání. Musel jsem proniknout do účetnictví, daňové problematiky a dalších ekonomických záležitostí. Člověku to dodnes zůstalo v hlavě, takže mě dnešní ekonomické veletoče nemůžou nějak překvapit. Nepatřím mezi ty, kteří pláčou nad tím, jak je nestabilní podnikatelské prostředí. Ano, je nestabilní, ale buď to zvládnu, nebo to nezvládnu. Snad i díky této filozofii a vůli nepoddat se nepříznivým podmínkám se nám podařilo firmu rozvinout až do dnešní podoby, kdy máme stabilní klientelu, výborný tým a proti počátečním létům jsme mnohem profesionálnější společností.

Bylo těžké se prosadit na trhu v devadesátých letech?
Pro nás byla priorita udělat něco, co by nás potěšilo, a ekonomický efekt byl až na druhém místě. Tím, že se nám podařilo získat dlouhodobou a velkou zakázku na přípravu vodivých povlaků na zapalovací svíčky do aut, jsme byli poměrně rychle a dobře ekonomicky zajištěni. Mohli jsme si pořídit potřebné vybavení, vše ovšem „second hand", pro vývoj v oblasti PVD povlaků, což byl náš cíl. Na počátku jsme se nemuseli na trhu prosazovat, protože konkurence byla nulová. Když jsme se však pustili do tehdy neznámých PVD povlaků, museli jsme do terénu. Průmyslové podniky v Česku i na Slovensku, které jsou naši cíloví zákazníci, neměly představu, co to PVD povlak je. Dnes už je povědomí o PVD povlacích mnohem větší a propagace se zaměřuje více na vlastní nabídku. Konkurence se ovšem také rozšířila a zákazník se nyní rozhoduje podle toho, jak kvalitní je celková služba.

Zmínil jste se, že jste začínali ve dvou, před stěhováním z Nového Malína vás bylo zhruba třicet. Kolik zaměstnanců máte nyní?
V SHM, což je firma, která připravuje PVD povlaky, máme osmdesát zaměstnanců v Šumperku a osm na pobočce v Rajci na Slovensku. Vedle toho máme dceřinou firmu Pivot, která zaměstnává dalších padesát jedna zaměstnanců. Takže v Šumperku je to více než sto třicet lidí, kteří vlastně získali nové místo.

Na vašich internetových stránkách visí motto: Slušnost v podnikatelské činnosti musí být součástí kultury a nesmí být chápána jako slabost. Daří se vám motto realizovat?
Když jsme začínali, tak jsme si říkali, že za námi je „doba temna" a nyní máme možnost dělat něco v nové společnosti, proto jsme to chtěli dělat slušně. Už od počátku jsme nastolili určité etické zásady, jak ve vztahu k zaměstnancům, tak k zákazníkům a k okolí. Myslím si, že v podnikání by neměla scházet etika i odpovědnost vůči společnosti. Bohužel to však v naší zemi schází. Také jsme se od počátku snažili připravit dobré prostředí pro naše zaměstnance. Kladli jsme a dodnes klademe důraz na kvalitní prezentaci vůči zákazníkům, dělali jsme osvětu naší technologie, protože to v Česku byla velká neznámá, takže i to bylo součástí společensky odpovědného chování. Snažíme se také podporovat neziskové organizace.

V poslední době ekonomikou zahýbala hospodářská krize. Pocítili jste něco podobného ve vaší firmě?
Krizi jsme pocítili v roce 2009, a to velmi krutě. Šli jsme s objemem výroby možná až o 40 procent dolů. Během posledních dvou let však výroba roste. Nemohu stoprocentně tvrdit, jestli je to dané tím, že v našem oboru se recese neprojevuje. Spíše to přičítám tomu, že jsme po první krizi v roce 2009 zkvalitnili obchodní činnost a rozšířili služby. Například jezdíme k zákazníkům a svážíme jejich nástroje. Naše propagace se výrazně zlepšila a máme samozřejmě nové produkty, tedy PVD povlaky. Takže to, že nepociťujeme současnou krizi, je dané do značné míry zkvalitněním našich služeb.

Jak dbáte o své lidi, mají se u vás dobře? Nabízíte jim nějaké zaměstnanecké benefity?
Jak se mají dobře, to byste se musela zeptat našich zaměstnanců. Ale máme vytvořený poměrně sofistikovaný, řekl bych opravdu hodně sociálně zaměřený, motivační program. Mzdy jsou na velmi dobré úrovni. Každé dva roky si necháváme dělat mzdový audit. Přesto, že žijeme v re-gionu, který patří k těm s nejnižšími mzdami, držíme platy na celorepublikovém průměru. Máme také široký motivační program, který kromě pohyblivých složek mzdy představuje podporu různých aktivit. Snažíme se, aby naši zaměstnanci navštěvovali různé kulturní či sportovní akce, a proto jim poskytujeme finanční podporu na vstupenky. Podporujeme pohybová cvičení či masáže. Program je poměrně obsáhlý. Zaměstnancům, kteří potřebují jazykové vybavení, zajišťujeme jazykové kurzy.

Pozornost nevěnujete jenom zaměstnancům, ale vaše firma podporuje i jiné organizace, od místního kina Oko až po osoby s postižením.
Když jsme začali trochu vydělávat, řekli jsme si, že ve světě je běžná pomoc potřebným. Proto jsme se rozhodli, že budeme podporovat šumperský Dětský klíč, což je organizace, která pomáhá autistickým dětem. Podporovali jsme také školu v Novém Malíně. Postupně jsme si vypracovali portfolio organizací, kterým poskytujeme pomoc každý rok. Máme zhruba deset organizací nebo akcí, na které přispíváme. Před třemi lety jsme si zavedli systém a stanovili si určité procento ze zisku, které věnujeme na charitativní účely. Peníze rozdělíme mezi portfolio námi podporovaných organizací z našeho regionu a necháme si rezervu na mimořádné akce. Někdy se nám přihlásí vozíčkář nebo rodiče postiženého dítěte, kterým chybí peníze. Naše šumperské firmy SHM a Pivot každoročně dávají na charitu 500 až 750 tisíc korun. Samozřejmě si hlídáme, aby peníze opravdu došly tam, kam byly určeny. A podpora kina Oko? Manželka byla ředitelkou kina a zmínila se, že dětská představení jsou málo navštěvovaná, protože vstupenky jsou hodně drahé. Začali jsme podporovat některá dětská představení a s radostí jsme zjistili, že návštěvnost dotovaných představení je podstatně vyšší než běžných.

Vím, že chcete také stavět penzion pro seniory. Kde to bude?
Ano, budeme stavět ve Velkých Losinách. Nepůjde ale o klasický domov. Projektu říkáme Senzion. Tato zkratka vznikla ze slovní hříčky senzační penzion pro seniory. Senzion bude fungovat na principu nájemního bydlení se zajištěnou podporou služeb a využití společných prostorů ke společenským aktivitám. Mottem celého projektu je neklidné stáří. Chceme, aby senioři nešli do Senzionu s tím, že zde dožijí, naopak, naším cílem je, aby tu žili aktivně. Rádi také přivítáme právě od seniorů připomínky a nápady, jak by si podobné bydlení představovali.

Loni jste otevřeli nové vývojové centrum. Máte dostatek odborníků?
Na počátku jsme měli štěstí, že vznikl tým odborníků, kteří v oboru pracovali. Když jsme však potřebovali nové lidi, nastal problém. V Česku není moc škol, které by vychovávaly pro nás vhodné absolventy. A pokud je vychovává, tak je to Praha, Plzeň nebo Brno a studentům se z velkých měst k nám do Šumperku moc nechce. S některými školami dlouhodobě spolupracujeme. I díky tomu k nám nastoupili absolventi ze Západočeské univerzity v Plzni a Karlovy univerzity v Praze. Momentálně podporujeme studenta z Masarykovy univerzity v Brně, který by u nás měl nastoupit. Pořád to však nestačí. Nedostatek odborníků a vybavení nahrazujeme spolupracemi s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Spolupráce s odbornými pracovišti je součástí našeho podnikání.

Spolupracujete s některou ze šumperských škol?
S průmyslovkou spolupracuje firma Pivot a trvá to již více než rok. Stěžejním bodem spolupráce je účast tří studentů na projektu, který je zaměřený na vývoj a realizaci funkčního zařízení pro diagnostiku a nabíjení baterií, které jsou součástí záložních zdrojů v povlakovacích zařízeních. Tento projekt bude ukončen v březnu 2014.

Jaký je podle vás největší úspěch firmy SHM?
Velkým úspěchem firmy je, že existuje už tak dlouho a existuje pořád se stejnou strukturou vlastnictví a udržuje si svou podnikatelskou a etickou filozofii. Podařilo se nám vytvořit firmu s určitým osobním charakterem a s dobrou náladou. Vidíme to jak na pracovních výkonech, tak i na akcích, které pořádáme společně se zaměstnanci. Lidé se na nich usmívají