Když podnikatelé v roce 2010 koupili v dražbě unikátní vojenský bunkr, který za minulého režimu sloužil jako tajná telekomunikační ústředna, ještě netušili, k čemu ho nakonec využijí. Nejprve rozjeli dílnu na přesné obrábění kovů, ale zároveň se věnovali i dalším projektům.

Se záhadnou aquaponií začali před šesti lety, kdy se toho v Česku o nějakém vertikálním farmaření bez hlíny mnoho nevědělo. Technologie nebyly. Přesněji ne ve střední Evropě na místní podmínky.

„Začali jsme tvořit vlastní a hledat přírodní cestu, jak pomoci řešit potravinový problém,“ ohlédli se Michal Netolický a Aleš Horák z aquaponické farmy Flenexa.

Zjednodušeně řečeno uchopili tok živin v přírodě, konkrétně cyklus dusíku, a „smrskli“ ho na menší prostor v části bývalého bunkru.

„Vyseparovali jsme jednotlivé součásti a vznikla aquaponie, která je jinde ve světě hodně populární, například v Austrálii. Vidíme v ní do budoucna velký potenciál,“ uvedli.

V bunkru aktuálně využívají 2 000 pěstebních pozic. Podzemní prostory skýtají farmářům násobně větší možnosti.

Rostliny vyrůstají ze semínka bez půdy, slunečního záření a přidaných chemických hnojiv s vysokým výnosem. Ten je konstantní celoročně - uprostřed léta i v době, kdy venku mrzne.

Pěstitelé se soustředí zejména na saláty, okrajově se věnují bylinkám.

V podmínkách „indoor“ zkoušeli i rajčata. Ta ale potřebují opylovače, takže v bunkru chovali čmeláky.

„Rozhodli jsme se pěstovat pouze plodiny, které se opylovat nemusí. Rychloobrátkové věci,“ vysvětlil Horák.

Poptávka po čerstvé zelenině z aquaponické farmy je podle podnikatelů obrovská. Technologii se již chystají rozšířit do dalších částí čtyřpatrového bunkru, který je podle nich, stejně jako řada jiných brownfieldů, přímo stvořený pro udržitelné farmaření.

V Přáslavicích fungují zároveň jako laboratoř pro vývoj nejmodernější aquaponické technologie, kterou nabízejí zájemcům o nové cesty, jak na Zemi do budoucna naplňovat potřeby potravin.