Osmadvacetiletá žena pochází z Olomouce a na své rodiště nedá dopustit. „Myslím si, že Olomouc se postupně rozvíjí. Ostatně není důležité, co člověk dělá, ale jak to dělá. Na lokalitě až tak nezáleží, ale Olomouc bych neměnila,“ říká rozhodně.

Může se zdát, že Hanácká metropole není přímo ideální město pro podnikání v módní branži. Kateřina Hrnčířová je ale přesvědčená o opaku. „Móda tady žádaná je, rozhodně ji lidé vnímají jinak než ve velkých centrech, jako je Praha a Brno. Bohužel jsou tu lidé spíše zpátečničtí, bojí se originality,“ dodává už méně spokojeně. „Když se potom člověk rozhodne otevřít si butik se značkovou módou, tak má co dělat, aby tady obstál. Nicméně zákaznice časem přijdou na to, že je lepší koupit si jednu značkovou věc, než deset levných, které záhy vyhodí,“ věří Hrnčířová.

I přesto že podniká teprve rok a půl, podle svých slov se stále snaží hnát se dopředu. I z toho důvodu jí mnoho volného času na zábavu, sport, koníčky či soukromí nezbývá. „Člověk je upoután k tomu svému břemenu dost tvrdě, s časem je to trošku problém,“ posteskla si podnikatelka. Protože ale poznala i druhý břeh, tedy zaměstnání, říká, že vše má své pro a proti. „I ten tvrdý chléb podnikatelů má své výhody a já vždycky říkám, že kdo nic nedělá, nic nemá.“ Pro podnikání prý dělá maximum, ale bohužel na úkor soukromého života.

Kateřina Hrnčířová vždycky toužila pracovat s módou, a tak je její práce zároveň i jejím koníčkem. Hnacím motorem jsou pro ni spokojené zákaznice. V podnikání si však klade ještě jeden cíl. „Ráda bych přiblížila svět modelingu a modelek lidem, aby se lidé chodili bavit a aby s akcemi, které naše agentura pořádá, byli spokojeni.“Běhemnašeho povídání vyjádřila i své přání – více spolupracovat s handicapovanými lidmi a dětmi. Sama totiž má v rodině postiženého člověka. „Strašně moc lidí na ně zapomíná. Sama bych chtěla pracovat na tom, abych přiblížila svět postižených lidí. I proto jsme naplánovali v červnu na olomoucké Floře akci, během které budou během módní přehlídky účinkovat i handicapovaní, dvě dámy a dva pánové,“ plánuje Hrnčířová. S úsměvem tvrdí, že život se mážít, a ne prožívat. Av zápětí dodává: „Co tě nezabije, to tě posílí.“