O kom je řeč? O olomouckém restauratéru a majiteli firmy Apetit, která vyrábí bagety a hotová jídla, Stanislavu Holinkovi. Jeho příběh úspěšného podnikatele se ale začíná psát k roku 1993, a to otevřením malé jídelny na olomoucké rušné třídě vedoucí od nádraží do centra města. "Měl jsem práci, která byla zajímavá a bavila mě, ale chtěl jsem vyzkoušet něco jiného, jít dál. A shodou okolností moje bývalá tchýně tehdy restituovala dům na Masarykově třídě. Byl to bufet, lidová jídelna, kterou provozuji do dnes. Začínal jsem tam s velkou naivitou, velkými představami a musím říct, že mě to hodně vyučilo," říká majitel firmy Apetit Stanislav Holinka.

Jídelna funguje dodnes, postupně přibyly i další provozovny - několik restaurací, pivnice. Po nějaké době ale přišla další výzva. "Koupil jsem si tehdy bagetu a moje zjištění, že všechno, co bageta obsahovala, bylo přilepeno z vnější strany pečiva a zabaleno do smršťovací fólie, pro mě bylo zděšením. Říkal jsem si, že když se mohou prodávat tak nekvalitní věci, že tam je určitě prostor udělat to lépe, podle vlastních představ," pokračuje osmatřicetiletý muž, kterého na cestě podnikání provází osud. "Když jsem se rozhodoval, jestli půjdu do obchodu s bagetami, volala mi ze šternberské čerpací stanice jedna paní, jestli nedodáváme bagety. Bral jsem to jako posunutí osudu. Dnes už je to sedm let a postupem času se mi to podařilo rozvinout tak, že produkujeme desítky tisíc baget denně, ale i kolem tisícovky hotových jídel denně," říká podnikatel, kterému se podařilo prosadit se i na slovenském trhu.

A jaký je podle Stanislava Holinky recept na úspěšné podnikání? Nejdůležitější podle něj je žít v určité pokoře, nasazení i sebeobětování. Pak se ten úspěch dostaví, ale je za tím hodně úsilí. "Možná jsem dokázal využít to, co mi život přinesl a přináší. Snažím se být pozitivní, nikdy se nesmířím s tím, že něco nejde. Všechno to pro mě byla výzva, člověk si chce pořád něco dokazovat, svoji vlastní spokojenost. Teď bych chtěl postavit další továrnu na jídla a chtěl bych zkusit udělat restauraci i v Německu, s českou kuchyní. Myslím, že tam je prostor pro to, se prosadit," popisuje své plány a dodává: "Všechno to dělám proto, aby po mě něco zbylo, pro moje děti a vnoučata. Podnikání mě naplňuje, i když mě to vyčerpává. Pro mě je hlavním motorem práce, která mě baví," dodává sympatický muž.