Společnost KOVO Dohnalík je rodinnou firmou, která se postupně rozrůstá. „Začínali jsme s otcem v garáži před třiceti lety. Čas ukazuje, že kvalitní, perfektní práce a přímé a upřímné jednání se zákazníky přináší svoje ovoce. Brousíme převážně technickou keramiku, která se používá v loďařském, ropném nebo chemickém průmyslu,“ říká jednatel Stanislav Dohnalík.

https://g.denik.cz/1/2c/mmr-velky-graf-srpen-2023.jpgZdroj: se svolením MMR

Za tři dekády se firma rozvinula. „Táta byl obráběč a perfekcionista. Jsem rád, že mě to také naučil. Pracovitostí a precizností jsme firmu postupně budovali a rozšiřovali,“ podotýká Dohnalík. A přesnost a dokonalost je ve strojírenském oboru jasně daným základem. To je samozřejmé. Vždycky jsem obráběčům říkal: Výrobek také musí vypadat, nikdy nevíte, kdo se na něj dívá. Kdo tomu nerozumí, posuzuje podle vzhledu. A že má správné rozměry, tak to je přece věc, která se u strojařů očekává samozřejmě,“ vysvětluje.

Vyšší preciznost

K přesnosti a špičkové kvalitě ještě přispějí stroje, které firma pořídila s pomocí evropské dotace. „Moderní technologie a digitalizace se samozřejmě projevují kladně. Na nových strojích je možné provádět více výrobních operací najednou, jsou výkonnější, mají více nástrojů,“ říká Dohnalík.

Z celkové částky skoro 36 milionů korun činila evropská dotace přes 16 milionů korun. Firma si mohla zakoupit moderní zařízení, konkrétně víceosá CNC brousící centra, která pomáhají s přesnějším broušením keramických dílů. Také zavedla do provozu nový systém pro řízení a sledování výroby, a nakonec i technologii pro preciznější vizualizaci konečného výrobku, a to konkrétně software Turbo Cad Pro Platinum.

Společnost PowerPrint začínala tím, že tiskla pro studenty jejich diplomové práce. Dnes se nejvíce zaměřuje na oblast tisku knih s malým nákladem
VIDEO: Levně a bez zásahu lidské ruky. V PowerPrintu tisknou diplomky i knihy

V obrábění došlo za poslední dekády k technologickému pokroku. A s přispěním evropské dotace můžou v Šumperku využívat ty opravdu nejmodernější stroje. „Možná před dvaceti pětadvaceti lety jsme už tušili, že nějaké lepší stroje budou, i když ne až v takovém technickém vybavení. Ale že jednou budeme mít třicet zaměstnanců, to jsem určitě nečekal. Můj otec, kterému je dnes devadesát, říká: Ty jsi blázen,“ vykládá Dohnalík.

Moderní provoz

Moderní strojírenský provoz na první pohled připomíná spíše jakousi laboratoř, všechno je úhledné a čisté. „Snažíme se také, aby se lidé o stroje starali. Nejstarší CNC brusku máme od roku 2008, je to švýcarská značka Studer, patří k dobrým strojům. A péče o ně se nám vyplácí, klidně pak slouží patnáct, dvacet let,“ uzavírá.

Obecně platí, že sehnat kvalitní zaměstnance pro strojírenství může být problém. Takové potíže ovšem v šumperské firmě nemají. Navíc spolupráce s tamní střední odbornou školou přispívá k výchově nových strojařských expertů.

„K lidem se chováme lidsky a slušně, což také vyžaduju od nich. Snažím se s nimi komunikovat. Musím to zaklepat, na lidi máme štěstí. Za ty dlouhé roky nás opustili možná jeden či dva zaměstnanci, kteří odešli sami od sebe. A co je potěšující, a vždy to zdůrazňuju, je dobrá zkušenost s mladými. Moji vrstevníci to nechápou, na mladé spíš nadávají. Mám s nimi posledních sedm let dobré zkušenosti,“ říká Dohnalík.

„Moderní technologie a digitalizace se samozřejmě projevují kladně. Na nových strojích je možné provádět více výrobních operace najednou.“

Stanislav Dohnalík, jednatel firmy

„A dvacet let bereme na praxi učně, kteří se učí na obráběče. Od září k nám nastupuje už tuším šestý klučina, který k nám na praxi chodil. Vyzkoušíme si ho, a když bude šikovný, tak pak u nás nastoupí. Nemůžu říct, že mladí za nic nestojí,“ pokračuje.

Kromě výchovy dalších generací dbá společnost KOVO Dohnalík i na společenskou zodpovědnost. Snaží se myslet rovněž na zátěž, kterou strojírenský obor znamená pro životní prostředí.

https://g.denik.cz/1/56/mmr-kovo-dohnalik-box.jpgZdroj: se svolením MMR

„Ano, myslíme i na ekologii a ochranu životního prostředí. Používáme vodou ředitelné chladicí kapaliny, nikoliv oleje. Snažíme se také využívat teplo, které produkuje velký kompresor. Loni jsme od něj udělali rozvody tepla, takže jsme nemuseli haly, které jsou kolem, vytápět plynem. Ten kompresor stejně musí být neustále puštěný a produkuje mnoho odpadního tepla, které jsme začali využívat,“ vysvětluje Dohnalík.

Stanislav Dohnalík: Pro malé a střední firmy, jako jsme my, jsou finance z fondů EU velmi významnou pomocí

Šumperská strojírenská společnost KOVO Dohnalík se věnuje zpracování polotovarů podle požadavků zákazníků. Na brousicí operace už jsou v dnešní době nutné moderní stroje. A nejen na jejich nákup přispěla firmě z podhůří Jeseníků evropská dotace. Projekt s názvem Rozvoj automatizace a digitalizace v podniku přinesl optimalizaci a zrychlení výrobního procesu. Nejen o tom, jak je tato pomoc pro malé a střední firmy důležitá, jsme hovořili s jednatelem společnosti Stanislavem Dohnalíkem.

Jednatel šumperské společnosti Stanislav DohnalíkJednatel šumperské společnosti Stanislav DohnalíkZdroj: Deník/Petr PelíšekCo si lze představit pod výrazem rozvoj automatizace a digitalizace v podniku?
Víceméně přechod z klasických obráběcích strojů a NC strojů na plně řízené CNC stroje. S tím souvisí digitalizace zakázek, které už v dnešní době zpracováváme přes čárový kód. Takto jednotliví pracovníci přihlašují a odhlašují dané výrobní operace. V rámci projektu jsme si pořídili nové technologie pro rozvoj digitalizace a propojenosti podniku on-line. Bez těchto věcí v dnešní době nejspíš už není možné fungovat. Určitě to přineslo zlepšení. Máme o výrobním procesu lepší přehled. Výsledkem je i větší zodpovědnost od samotných pracovníků. Jak se říká – papír snese všechno, když se to psalo ručně. Nyní už ale nejde nic ošidit.

„Už když nastavujeme zakázku, rovnou se vyberou nástroje, které ji budou dělat. Vše se naprogramuje a pak už to pracujebez zastavování stroje.“

Jako moc vám nejnovější technologie pomohly při výrobě? Ušetřily například čas?
Ano. Určitě se ušetří energie a také čas. A zvýší se produktivita výroby. Máme ověřené srovnání s výrobou na NC strojích, kdy jsme třeba určitý velký výrobek dělali tři hodiny, zatímco nyní je to hodinu deset minut. Což je velký posun. Nové stroje jsou výkonnější, mají také více nástrojů, takže lze udělat najednou více operací. A s tím také souvisejí ty moderní technologie, digitalizace. Už když nastavujeme zakázku, rovnou se vyberou nástroje, které ji budou dělat. Vše se naprogramuje a pak už to pracuje, ne úplně samo, ale bez zásahu ve formě zastavování stroje a manipulace s výrobkem během práce.

Oblíbeným cílem turistů je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které je největším a nejstarším skanzenem u nás.
VIDEO: Zachráněné památky. Dotace pomohla skanzenům v Rožnově i na Slovensku

Vaše firma se věnuje převážně technické keramice a specifickým dílům na zakázku. Co si může laik představit pod pojmem technická keramika, která ve výrobě z větší části převažuje?
Její složení je SIC, převážně obsahuje křemík s přísadami. Polotovar, se kterým pracujeme, je, jak se říká, práškařina. Vyrábí se to z prášku, který se nejdříve hutní, převážně hydrostaticky, lisuje do nějakého tvaru. Pak se dá vysoustružit a teprve potom se vypaluje v peci na určitou teplotu a čas. A až následně se brousí. Je pak sice pořád křehký, ale je oděruvzdorný a nemá žádnou tepelnou roztažnost jako například ocel.

A tohle je vaše specialita?
Ano. Toho jsme se chytili. Našli jsme si cestu k zákazníkovi, se kterým dlouhodobě spolupracujeme. Dříve to byl H. C. Starck, nyní už je to třetím rokem Kyocera. Pro ně brousíme keramiku. Také spolupracujeme s firmou Platit, která vyrábí stroje na povlakování, ale ta využívá jiný typ keramiky. Ještě brousíme pro jednu firmu z Hradce Králové.

Z evropské dotace šlo na zmiňovaný projekt více než 16 milionů korun. Bylo by bez toho možné vše udělat v takovém rozsahu?
Pomohlo nám to velmi. Produkce díky novým kvalitnějším strojům a digitalizaci stoupla zhruba o čtvrtinu. Pro malé a střední firmy, jako je třeba ta naše, je to velmi významná pomoc. Bez ní bychom nemohli modernizovat a digitalizovat výrobu v takovém rozsahu, mělo to pro výrobu velký význam.

https://dotaceeu.cz/cs/jak-ziskat-dotaci/akce/dod/dod-2023/den-otevrenych-dveri-v-zooparku-chomutov?utm_source=inzerce&utm_medium=denikZdroj: se svolením MMR