Zdroj: EURACTIV.czRok pokročil k létu, dny se prodlužují, teploty stoupají. A to znamená, že se rozjíždí hlavní sezona hradů a zámků a kasteláni vyhlížejí návštěvníky.

Asi nejznámější hrad Bouzov si vloni podle statistiky Národního památkového ústavu připsal nárůst návštěvníků – navštívilo ho o 18 533 lidí víc, než tomu bylo v roce 2022. Naopak výrazný propad zažil hrad Šternberk, kam v meziročním srovnání zamířilo o 12 974 lidí méně. Téměř vyrovnané bilance pak dosáhl zámek ve Velkých Losinách, který v průběhu loňského roku přilákal jen o pět lidí méně než předloni.

Z uvedených statistik je zřejmé, že přízeň návštěvníků je vrtkavá a objekt od objektu se výrazným způsobem liší. V budoucnu by se ale mohl jejich počet zvýšit i tam, kde se vloni kasteláni z čísel neradovali. Alespoň si to kraj slibuje od nově vznikajícího projektu financovaného z prostředků Evropské unie.

Jedná se o iniciativu „Hrady a zámky nás spojují“, jež je ve své podstatě jakousi evropskou stezkou hradů a zámků, na kterou by se měly napojit nejen ty z Olomouckého kraje, ale také historické objekty nacházející se v Opolském vojvodství v Polsku.

Odhalit skryté skvosty

„Jedním z cílů projektu Hrady a zámky nás spojují je zvýšit povědomí o mnohdy skrytých skvostech, a to nejen ve vztahu k turistům či lidem žijícím na obou stranách hranice, ale díky roadshow, tiskovým konferencím a workshopům také k novinářům z Polska, Česka a Slovenska. A samozřejmě nezapomínáme ani na pracovníky v informačních centrech v daných regionech,“ vysvětlila Irena Janáková z Centrály cestovního ruchu Olomouckého kraje (CCROK).

Nepůjde ale jen o to, hrady a zámky „územně spojit“. Počítá se i s posílením jejich propagace a s tím, že se zde budou konat různé doprovodné akce. Tyto aktivity potrvají přes dva roky a evropský rozpočet na ně z programu na podporu přeshraniční spolupráce Interreg Česko‑Polsko přispěje z 80 procent. Zbylých 20 na ně půjde ze státního rozpočtu (pět procent) a z CCROK (15 procent). Evropská kasa má poskytnout něco málo přes 597 tisíc eur (zhruba 14 milionů korun).

Ilustrační foto
Cestovní ruch po pandemii koronaviru na Olomoucku ožil

Kromě růstu návštěvnosti by měl projekt přinést také zkvalitnění turistických služeb, a to například díky překladu průvodcovských textů do polštiny a češtiny, snazšímu předávání informací a zkušeností mezi zapojenými partnery.

„Do projektu se pak nepřímo zapojí i relevantní subjekty cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací služby či další atraktivní turistické cíle,“ dodala Janáková.

Zapojených regionů je pět – Dolnoslezské a Opolské vojvodství na polské straně, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj na straně české.

Evropská stezka se rozroste

Nápad na vznik projektu před několika lety vzešel z Polska, následně se stezka rozrostla o dva české kraje. A právě na Královéhradecký a Pardubický kraj, které už mají se stezkou svoji zkušenost, ten Olomoucký naváže.

„Turisté na obou stranách hranice se díky tomuto projektu dozvěděli o památkách, které dosud neznali, a inspirovalo je to k jejich návštěvě. Velmi pozitivně také vnímám prohloubení vztahů s kastelány nebo majiteli objektů, které byly do stezky zapojeny,“ ohodnotila „pilotní“ stezku Alena Horáková z Destinační společnosti Východní Čechy, která měla tehdy projekt pod taktovkou.

Jana Peřinová založila značku Voja hand made, pod kterou navrhuje a šije originální oděvy pro ženy.
V kanceláři nebyla šťastná. Jana z Horky začala šít žádané originální oblečení

„Na začátku bylo největší výzvou správně vysvětlit smysl projektu. Největší úskalí pro nás ale představoval covid‑19. V době, kdy měla probíhat první kampaň, byly zavřené hranice, a tak jsme museli harmonogram projektu operativně měnit dle platných nařízení,“ dodala.

Projekt byl letos v březnu doporučen k financování, stezka by tedy měla v plánované rozšířené formě pokračovat. Výzvou, jež nyní před zapojenými aktéry stojí, je podle Janákové samotná realizace projektu, spolupráce a komunikace s partnery.

Podle polské strany je však zatím spolupráce s partnery výborná.

„Jak z hlediska realizace přeshraničních aktivit, tak pochopení problémů a potenciálu pohraničí,“ uvedl Marek Janczyszyn z Dolnoslezské turistické organizace, podle něhož stezka pomůže naplnit nevyužitý turistický potenciál památek a prospěje celé oblasti.