Poté pokračoval studiem na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. S diplomem v kapse se rozhodl otevřít si vlastní veterinární kliniku u svých rodičů. Postupem času a díky stále se rozšiřující péči, kterou věnoval zvířecím pacientům, přestaly prostory původní kliniky stačit „Kvůli nedostatku místa jsme byli nuceni odmítat nové klienty a začali jsme uvažovat o změně adresy,“ vzpomíná Galko. Stavba nové kliniky byla možná ve chvíli, kdy s rodinou shromáždil dostatečné množství peněz, které pokryly výstavbu moderního pracoviště, jež splňuje veškeré standardy veterinární péče.

„Provoz kliniky musí fungovat 15 až 20 let, aby se nám investice navrátila zpátky,“ doplňuje k náročnosti projektu Galko. Sám si byl dobře vědom, jak je důležité věnovat péči nejen pacientům, ale i jejich majitelům. Tudíž se při stavbě nezapomínalo na dostatek parkovacích míst, volného prostoru pro zvířata a v neposlední řadě i na klimatizovanou čekárnu. „Vkládali jsme finance nejen do zvířat, ale i do lidí,“ komentuje koncepci celé výstavby Galko. Přestože sám chová vedle tří koček i jednoho psa, morče a želvu, orientuje se ve své praxi převážně na všeobecnou veterinární medicínu psů a koček. „Dnešní doba si specializované veterináře vyžaduje,“ přibližuje realitu Galko. O náročnosti svého oboru ví své. Především komunikační bariéra mezi ním a zvířecími mazlíčky je leckdy důvodem zdlouhavé léčby.

„Veterinární lékař bývá srovnáván s pediatry, s dětskými lékaři, kdy i nejmenší děti nejsou příliš sdílné. Faktem je, že mnohdy je obtížné získat informace i ze samotných majitelů. Snem mnoha veterinářů je ten, aby pes promluvil alespoň na pět vteřin, abychom získali diagnózu ihned a nečekali na ni čtrnáct dní,“ dodává ke kouzlu i úskalí veterinární léčby.