Podnik s více než stoletou tradicí tak začíná novou éru.

Proč jste se rozhodli udělat prostory restaurace po takové době nekuřácké?
Kdysi to bylo půl na půl, ale postupně přibývaly stížnosti na zakouřené prostředí. Kapacita restaurace je dvě stě lidí, a když si tady padesát lidí zapálilo, nedalo se vyvětrat. Prostředí už bylo nedůstojné tomu, aby se zde podávalo jídlo. Lidé mi posílali stížnosti na e-mail, stěžovali si také osobně. Rodiny s dětmi se často otočily přímo ve dveřích, protože tu bylo hodně nakouřeno. Vadilo to také cizincům, kteří jsou ze západní Evropy zvyklí, že se prakticky nikde nekouří. Od 1. ledna jsme se tedy rozhodli udělat prostor zcela nekuřácký. Dole v baru je to stále půl na půl a vedle v kavárně se také nekouří. Ze salonku jsme udělali kuřárnu, aby si lidé mohli zajít zakouřit a nemuseli mrznout venku.

Jaké jsou zatím reakce?
Řekl bych, že tak osmdesát procent reakcí je kladných. Samozřejmě jsme počítali s tím, že některým lidem to bude vadit. Mladší a střední generace s tím nemá ale absolutně žádný problém. Udělalo mi radost, že většina lidí si jde bez řečí zapálit ven. Považují to za samozřejmost. Generace starších lidí, která pamatuje, když se kouřilo v kině nebo ve vlaku, s tím občas má problém. Ale nemyslím si, že bychom ztráceli klientelu. Možná je malé procento lidí, které se rozhodlo, že sem prostě nepůjde, ale naopak přibývají rodiny s dětmi, které chodí i k večeru, což v podstatě nebývalo. Pak jsou lidé, kteří jdou například z divadla či nějaké společenské akce a mají hezké, drahé oblečení, i pro ně je nekuřácký prostor výhodou.

Váhal jsem dlouho, rozhodl o Vánocích

Olomoucká restaurace DrápalPřeci je to ale poněkud odvážné rozhodnutí. Drápal má v Olomouci obrovskou tradici a střetává se zde historie se současností. Na jednu stranu je to model klasické české pivnice, kde je cigareta k pivu zvykem, na druhé straně je tu západní model nekuřácké restaurace, kde se podává dobré jídlo…
Tento podnik funguje v Olomouci už 117 let. A teď je po 117 letech nekuřácký. Je to opravdu zásadní rozhodnutí, toho jsme si vědomi. Zatím je to pouze několik týdnů a bližší hodnocení si necháme po několika měsících, ale zatím sleduju pozitivní ohlasy a třeba o víkendu máme opravdu tak plno, že není kam sednout. Myslím, že na tržbách to nepocítíme. Navíc je tu zmíněný salonek a dole jsme se rozhodli nechat prostory zčásti kuřácké, protože jsou lidé, kteří chodí rovnou tam. A i když si tam pár lidí zapálí, velký efekt to nemá, neměli byste nějak zásadně načichnout kouřem.

Promění se vaším rozhodnutím klientela podniku?
Malinko možná ano. Někteří ubudou, jiní přibudou. Jak jsem říkal, máme teď rodiny s dětmi, což opravdu nebývalo moc zvykem. Dokonce to bylo nemyslitelné, že bychom tady měli rodinu se dvěma malými dětmi třeba v osm hodin večer. Vítají to i zmínění cizinci, kteří si například našli Drápala v průvodci. Na druhou stranu, pokud sem někdo chodil vypít tři piva a k tomu vykouřit deset cigaret, asi si najde něco jiného. Osobně se domnívám, že nekuřácké prostory v restauracích budou brzy platit plošně, neboť se k tomu v Evropě opravdu směřuje.

Bylo to pro vás těžké rozhodnutí, jak dlouho jste váhali?
Rozhodnutí to bylo poněkud obtížné a zásadní, ale nakonec jsme se shodli, že to bude ke prospěchu. Přemýšlel jsem nad tím delší dobu, řekl bych asi rok. Ještě v prosinci jsem popravdě nebyl zcela rozhodnutý. Někdy mezi Vánoci jsem si ale řekl, že do toho půjdu.

Manželka byla proti, obsluha napůl

Co bylo tím zlomovým okamžikem?
Zlomů, které mě přiměly se tak nakonec rozhodnout, bylo více. Jedním z faktorů je obsluha, která určitě ocení, že se teď nekouří. Někdy se stávalo, že jim k večeru bylo doslova špatně ze zakouřeného prostředí. Je samozřejmě rozdíl podnik na vesnici a velká restaurace v centru Olomouce. Osobně zastávám názor, že tam, kde se podávají jídla, by se kouřit nemělo. Impulsem byly také kladné ohlasy na nekuřáckou kavárnu, kterou jsme otevřeli před několika měsíci vedle restaurace, která si již také našla svou klientelu. Další věcí je, že vzduchotechnika nemusí jet pořád naplno, tudíž ušetříme i na energiích.

Rozmlouval vám to někdo?
Zazněly hlasy nebo výhrůžky, že kdo udělal nekuřáckou hospodu, ten zavřel a podobně. U personálu to bylo tak půl na půl, dokonce moje manželka byla proti. Proč měnit něco, co funguje, že? Já jsem hlavně chtěl, aby to prostředí bylo důstojné interiéru a kvalitě služeb. Přišlo mi, že tím kouřením Drápala zbytečně degradujeme.

Řekl vám někdo na rovinu, že už nebude chodit?
To by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Někdo nám řekl, že z toho můžeme udělat rovnou cukrárnu a podobně. S tím se trochu počítalo. Ale takové reakce jsou opravdu ojedinělé. I lidé, kteří sami kouří, si to pochvalují. Chodí k nám na obědy lidé z práce v obleku. Když pak mají jít zpátky do kanceláře nasátí kouřem, není to příjemné. Přes den se to ještě dalo zvládnout, ale k večeru to bylo opravdu špatné.

Jak dlouho vám podnik patří?
Patří mi jedenáct let. Předtím jsem tady deset let pracoval, pak mi to majitel nabídl. Zpočátku jsem váhal, ale pak jsem si řekl, že by mi bylo líto, kdybych to nezkusil. Trvalo osm let, než se to dostalo do stávající podoby a začalo fungovat, jak jsem si představoval. Samozřejmě, že pořád je co zlepšovat, a také na tom pracujeme.

Být důstojným místem a neudělat ostudu

Pod vámi již prošel Drápal jednou rekonstrukcí, že?
Ano, přes šesti lety došlo k rekonstrukci na koncept Pilsner Urquell Original Restaurant. Ten koncept se mi moc líbil a chtěl jsem jej tady do Olomouce, protože jsem si myslel, že by se to do Drápala hodilo. Myslím, že to bylo ke prospěchu a lidem se tady líbí. Změna to byla zásadní, vyměnily se parkety, omítky, přidaly se dřevěné obklady. Myslím, že podnik s tak obrovskou tradicí si to zaslouží. Cizinci jsou z toho také nadšení, je to taková klasická pivnice, což oni vyhledávají. Má to své kouzlo, podobně jako třeba tradiční irské puby. A jelikož návštěva restauračních zařízení patří k návštěvě nějakého města, snažíme se být důstojným místem a neudělat ostudu. Chceme, aby lidé měli pěkné vzpomínky.

Chystáte nějaké další změny, které s nekuřáckým prostředím souvisejí?
Provedli jsme úklid a čištění. Spousta věcí a dekorací byla od kouře úplně mastná a zanesená. V létě chceme také vymalovat či omýt květiny. Nějaké drobné úpravy s tím související, ale již nic tak zásadního. Po dvou měsících si to vyhodnotíme lépe, ale už teď vidím, že je to změna spíše k lepšímu.

Autor: Kamil Polko