První automobil se střechou (1905)

Vynález automobilu inspirovaly v 19. století koňské povozy, není proto divu, že první modely stejně jako ony neměly střechu. Řidiči tak byli vystaveni povětrnostním podmínkám, ale také například prachu z cest či létajícímu hmyzu. Jediným způsobem, jak mohli bojovat proti nepřízni počasí, bylo zastavit pod stromem a počkat, až nečas přejde.

Vůbec první automobil se zastřešenou kabinou představila v roce 1905 firma Cadillac. Šlo o luxusní vybavení za příplatek, Američané však byli novinkou nadšení. O pět let později proto společnost začala nabízet základní modely svých vozů se střechou a zdálo se, že otevřeným vozidlům definitivně odzvonilo.

Ve dvacátých letech již byly automobily se střechou standardem a z otevřených vozů se stal módní trend. Výrobci proto hledali řešení, které by uspokojilo každého. Světlo světa tak spatřily první kabriolety – vozy s odnímatelnou střechou. Historicky první vozidlo se střechou vybavenou motorovým stahováním pak v roce 1939 představila automobilka Plymouth.

První semafor (1914)

Rozvoj automobilové dopravy provázel chaos na cestách, kde mezi sebou o přednost bojovali chodci, cyklisté, jezdci na koních, koňské povozy i motorová vozidla. První moderní dopravní značky se objevily v druhé polovině 90. let 19. století, na počátku 20. století se pak první evropské země domluvily na společných značkách.

Vůbec první semafor byl umístěn 5. srpna 1914 na křižovatku Euclid Avenue a východní 105. ulice v americkém městě Cleveland ve státě Ohio. Tvořily ho čtyři páry červených a zelených světel, umístěné v každém rohu křižovatky, které stejně jako dnes sloužili k zákazu či povolení jízdy.

„Tenhle systém je, pravděpodobně, prvním krokem k revoluci v řízení dopravy v přetížených městských ulicích a dopravní komise by měly vážně zvážit jeho globální zavedení,“ napsal tehdy v srpnovém vydání časopisu The Motorist Clevelandský automobilový klub.

První autorádio (1922)

Vozidlo vybavené zařízením pro příjem rozhlasových vln představila poprvé americká společnost Chrysler, a to již v roce 1922. Tehdejší autorádio se však těm dnešním nepodobalo ani vzdáleně. Jeho anténa byla tak velká, že pokrývala prakticky celou střechu a obrovská baterie se jen obtížně vešla pod sedadlo. Za opěrkou pak byly umístěny dva velké reproduktory.

Rádio nepatřilo ke standardní výbavě. Zájemce si musel připlatit 200 dolarů, v přepočtu na dnešní dobu zhruba 67 tisíc korun. Pro srovnání, automobil Ford Model T se v té době prodával za cenu, která začínala na 290 dolarech.

Proti novince se navíc zvedla vlna kritiky. Odpůrci varovali, že poslech rádia za jízdy může řidiče rozptylovat, nebo dokonce uspávat. Americké státy Massachusetts a Missouri navrhly zakázat autorádia zákonem.

Velkého zastánce měl vynález v asociaci výrobců rádií. Ačkoli měla na rozšíření novinky vlastní zájem, její argumenty se z dnešního hlediska zdají zcela logické – výrobci již tehdy upozorňovali, že prostřednictvím rádia mohou být řidiči informováni o situaci na cestách či počasí. Standardem se však autorádia stala až ve 30. letech.

První létající automobil (1932)

Vozidla, která jsou schopná létat, nechybí v řadě oblíbených sci-fi filmů, jako je například série Star Wars nebo snímek Pátý element. Létající automobily se v dnešní době zdají být hudbou budoucnosti, málokdo však ví, že ve skutečnosti nejde o novou myšlenku. První takový stroj vyrobil americký vynálezce Walter Waterman již před více než 80 lety.

První prototyp spatřil světlo světa již v roce 1932 a létající tříkolka dostala jméno Waterman Arrowbile. Aby se vozítko mohlo pohybovat po zemi, bylo však nutné odmontovat vrtuli i křídla. V roce 1935 založil Američan společnost Waterman Arrowplane pokračoval ve vývoji dalších prototypů. Veřejnost však o jeho revoluční produkt neměla zájem a v roce 1938 firma zkrachovala.