Často se v této souvislosti hovoří o čtvrté průmyslové revoluci, nebo o konceptu „Průmysl 4.0.“. Stejný název a téma měl i seminář, který před pár dny proběhl v olomouckém BEA centru pod záštitou Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje a brněnského sdružení Industry Cluster 4.0.

Pro dnešní dobu je charakteristické, že všude kolem nás je neustále produkováno neuvěřitelné množství informací: chytrými telefony počínaje a chytrými televizemi, ledničkami či termostaty konče. Podobné je to i na pracovištích, a to i na těch, kde se pracuje „postaru“. Senzorem či čidlem může být vybaven jakýkoli stroj a získaná data pak lze použít pro zvýšení efektivity výroby či její lepší kontrolu.

„Uvádí se, že 90 % všech dat, která dnes na světě existují, vzniklo teprve v posledních dvou letech. Množství dat, která jsou k dispozici, se zvětšuje neuvěřitelným tempem. Pokud firmy dokáží s daty pracovat, mohou z nich obrazně řečeno vytěžit zlato,“ řekl na semináři Miroslav Hlaváč ze společnosti Unicorn, která firmám pomáhá data sbírat a vyhodnocovat.

„Automatizace jako taková není novinkou, probíhá dlouhodobě a nezávisle na medializaci tématu Průmyslu 4.0. Sama o sobě však není spásou, důležité je využít výrobní data k optimalizaci procesů a propojení dodavatelsko-odběratelského řetězce. To přináší reálné úspory a vydělává peníze.“

O tom, jak jsou české firmy na automatizaci svých provozů připraveny, hovořil Tomáš Kubala, výkonný ředitel Industry Clusteru 4.0, který pracuje pod Regionální hospodářskou komorou Brno.

„Výsledky průzkumu, který jsme realizovali mezi desítkami českých firem ukázaly, že v některých oblastech, např. ve využívání nejrůznějších IT systémů, jsou podniky na aplikaci postupů konceptu Průmysl 4.0 připraveny relativně dobře, v jiných oblastech ale za zeměmi, které v této oblasti udávají trend (Německo, Rakousko, Švýcarsko, USA nebo Japonsko) zaostáváme. To se týká především investic do nejmodernějších technologií, které lze efektivně propojit s ostatními částmi výrobního procesu.“

Svařovací robot

Tomáš Kubala se na semináři vyjádřil i k otázce, zda roboty jednoho dne ve výrobě zcela nebo alespoň z převážné části nahradí lidské zaměstnance, což by mohlo být zajímavou perspektivou pro firmy, které se v současné době potýkají s nedostatkem zaměstnanců.

„Robotizace a automatizace není pouze o nahrazování lidské práce. Má velikou přidanou hodnotu v oblastech jako je plánování výroby, kontrola jakosti, prediktivní údržba i jinde. Lidé pak budou ti, kdo budou stroje programovat, připravovat a kontrolovat, což přinese požadavky na jejich zcela nové vzdělávání a zvyšování kvalifikace.“

Možná překvapivě se k tématu automatizace před několika dny vyjádřil i jeden z největších současných technologických vizionářů Elon Musk, šéf společností SpaceX a Tesla.

Ten nechal zastavit výrobu ve své supermoderní robotizované továrně na výrobu elektromobilů s tím, že „nadměrná automatizace v Tesle byla chybou, robotizace zpomalila výrobu.“ A dodal: „Lidé jsou podceňováni.“

Roboti živé svářeče nevytlačí

Podobné zkušenosti má i uničovský UNEX.

„Přestože investujeme do modernizací našich výrobních kapacit každoročně řádově desítky milionů korun, nedomnívám se, že bychom se v dohledné době dočkali továren, ve kterých budou lidé pouze dohlížet na to, jak stroje pracují,“ říká Hana Bartošová, personální ředitelka firmy, ve které před pár týdny dokončili např. celkem 810 tun vážící sestavu ocelových konstrukcí 16 setů podvozků pro mobilní budovu nového odpaliště raket Ariane 6 kosmodromu ve Francouzské Guyaně.

„Již několik let sice používáme pro některé operace svařovací roboty, kteří jsou velmi efektivní, ale je nereálné, abychom profesi svářeče zcela zautomatizovali. Není to ani tak otázka technologií, jako typu výroby, který v UNEXu máme: roboty můžete nasadit především tam, kde jsou velké objemy rutinních činností, stále dokola se opakující stejné úkony. Na taková místa, pro člověka únavná a namáhavá, stroje bezesporu patří. U nás však často pracujeme na zakázkách, které jsou buď malosériové, nebo zcela unikátní. A tam vám žádný robot nepomůže, tam potřebujete člověka, který se podívá a hned bude vědět, co je potřeba udělat. A to zatím žádný robot nedokáže“.

V UNEXu si proto svářeče vychovávají ve vlastním vzdělávacím zařízení a nabízejí tento typ rekvalifikace i lidem, kteří přicházejí ze zcela jiných profesí. K prvním jednoduchým svarům se dostanou již po několika týdnech, získání nejvyšších svářečských certifikací ale může trvat i několik let a je to především otázka zkušeností.

A ještě jedna věc odlišuje živé svářeče od jejich monotónních robotických „kolegů“: „Více než u jiných profesí zde platí, že čím lepší práci co do množství a kvality odvedou, tím větší je i jejich odměna. Zkušený a pracovitý svářeč tak může bez problémů mít i výrazně nadprůměrný příjem,“ dodává Hana Bartošová.