Zdroj: EURACTIV.czCestovní ruch je jednou z cest, jak posílit domácí ekonomiku. Konkrétně v Olomouckém kraji tento sektor v roce 2019 zaměstnával necelých deset tisíc lidí, na místním HDP se podílel přibližně 2,2 procenta a do veřejného rozpočtu přinesl na 4,4 miliardy korun.

V posledních měsících turistů znovu přibývá a koronavirové ráně navzdory toto významné odvětví české ekonomiky roste. Alespoň tak tomu je v případě Olomouckého kraje, na jehož území se vloni ubytovalo více než 797 tisíc turistů. Ve srovnání s rokem 2022 se jedná přibližně o 10procentní nárůst. A je to dokonce i víc než v období před pandemií. Počet turistů byl totiž vloni o pět procent vyšší než v předpandemickém roce 2019.

Centrála cestovního ruchu Olomouckého kraje (CCROK) uvádí i další pozitivní údaj – loňský počet turistů byl nejvyšší od revize statistiky cestovního ruchu v roce 2012.

„Tento kraj měl navíc v roce 2023 ze všech regionů i nejvyšší nárůst přenocování,“ doplnila Irena Janáková z CCROK.

Zájem roste na obou stranách hranice

K významnému nárůstu došlo v Olomouckém kraji také v počtu zahraničních turistů. V meziročním srovnání jich sem v průběhu roku 2023 přijelo o 30 procent víc. Z celkových 797 tisíc pak tvořili bezmála šestinu – jejich počet přesáhl 130 tisíc.

Nejvíce kraj navštěvovali Slováci (35 tisíc) a Poláci (31 tisíc). Druzí jmenovaní pak byli v případě cizinců největšími „skokany“ – v porovnání s rokem 2022 jich na Olomoucko přijelo o devět tisíc víc.

Turisté ale proudí i opačným směrem a také Čechů směřujících do Polska přibývá. Na debatním kulatém stole, který v dubnu ve Zlatých Horách v okrese Jeseník uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia, to uvedl Piotr Mielec z Regionální turistické organizace v Opolském vojvodství. Právě to s Olomouckým krajem bezprostředně sousedí.

Nejznámějším hradem Olomouckého kraje je Bouzov
Hrady a zámky na Olomoucku se mají v budoucnu napojit na evropskou stezku

„V časech před koronavirovou pandemií přijíždělo do Polska jen velmi málo Čechů, cestovní ruch z Česka pak zcela ustal na počátku pandemie. Poté ale přišel zlom, za jehož hlavní příčinu je možné považovat i skutečnost, že v další fázi covidového období nebylo v Polsku tolik protipandemických restrikcí,“ popsal situaci uplynulých let Mielec. A dodal, že pohyb lidí z Česka do Polska se po pandemii covidu‑19 zvýšil obecně.

„Například o letních prázdninách začali Češi objevovat Balt. Reklamy a informace jsou uváděny v češtině, čeští i další dopravci otevírají přímé linky do Gdaňsku.“ Vyšší zájem Čechů o cesty ke svým severním sousedům podle něj souvisí i s přívětivými cenami za služby.

Česko‑polská spolupráce

Kromě toho, že regiony sdílejí hranici, přes niž oboustranně proudí turisté, dělí se i o zkušenosti, vytvářejí společné aktivity a projekty. A na tom, že tato spolupráce je pro ně rozhodně přínosná, se v průběhu debaty shodli zástupci všech zúčastněných stran.

„Česko‑polská spolupráce otevírá dveře v rozvoji cestovního ruchu a sbližování lidí,“ zdůraznil Milan Rác, starosta Zlatých Hor a předseda české části Euroregionu Praděd.

Společné projekty ale pomáhají například i ve vzdělávání a cestování studentů.

„V Prudnickém okrese jsme měli skvělý projekt s partnery z Bruntálu, kdy jsme spolupracovali s místní střední průmyslovou školou,“ připomněl Radosław Roszkowski, starosta zmíněného okresu a předseda polské části Euroregionu Praděd.

Evropské peníze všechno nezaplatí

Na svoje aktivity získávají regiony finanční podporu z evropských dotací. Konkrétně k financování přeshraničních projektů existuje speciální program, takzvaný Interreg. Nelze z něj ale zaplatit úplně všechno. Podmínky pro to, co ještě financovat lze, se navíc s příchodem nového dotačního období na roky 2021 až 2027 změnily. A to se projevilo například i ve zmiňovaném vzdělávacím projektu.

„Projekt, na kterém jsme s Bruntálem spolupracovali, jsme bohužel museli ukončit. Podle nových podmínek totiž takové aktivity už financovat nejde. To ale naše snahy velmi omezilo,“ popsal reálné dopady Roszkowski.

Co se týče výraznější podpory cestovního ruchu a turismu, je podle Ráce program Interreg téměř jediný zdroj peněz.

„Navíc pro žadatele je mnohdy problematické přísné podmínky financování naplnit. Pokud ale peníze chtějí, musí se jim zkrátka přizpůsobit,“ konstatoval starosta Zlatých Hor.

Z Interregu je možné kromě setkávání a kulturních akcí či podpory vzdělávání financovat také řadu dalších věcí. V současném dotačním období lze evropské prostředky v programu Interreg Česko‑Polsko využít až na pět oblastí: integrovaný záchranný systém a životní prostředí, cestovní ruch, doprava, spolupráce institucí a obyvatel a podnikání.

Právě na podporu cestovního ruchu poputuje nejvyšší částka, a to 40 procent z celkového rozpočtu programu. Ten činí zhruba 167 milionů eur (asi 4,1 miliardy korun). Na společné projekty českých a polských partnerů věnované turismu tak v současném období bude možné využít necelých 67 milionů eur. To je asi 1,7 miliardy korun.

Podle Mielece jde však o výrazné snížení velmi důležité podpory.

„Když se řekne 40 procent programu, působí to sice hezky, ale v minulém období to bylo asi o 60 milionů eur víc. A je třeba vzít v potaz také inflaci,“ upozornil.

Úkoly do budoucna

Před sousedy stojí ještě několik výzev, které by v rámci spolupráce rádi překonali. Je to například dobudování infrastruktury a spojení, které jsou pro pohyb napříč hranicemi klíčové.

„Pokud jde o železniční a autobusová spojení, máme zde velký nedostatek. V současnosti totiž od nás do Olomouce neexistuje přímé spojení,“ popsal situaci v oblasti veřejné dopravy Mielec z Regionální turistické organizace v Opolském vojvodství.

Jak upozornili starostové Rác a Roszkowski, i v roce 2024 navíc přetrvávají historické překážky znesnadňující cestování do sousedících zemí.

„Snažíme se zrušit nešťastnou smlouvu z prvních poválečných let, která dodnes polským turistům zakazuje nastupovat v Glucholazech do vlaku na trati Jeseník–Krnov. To je zcela absurdní,“ uvedl Roszkowski.

V minulosti se také nepovedlo propojit záchranné služby.

„V krizovém řízení už je dávno podepsaná dohoda umožňující zásahy hasičů na české i polské straně. Od roku 2014 se ale naopak nedaří uzavřít dohodu mezi českou a polskou stranou týkající se zásahů zdravotnické záchranné služby, která už funguje na česko‑bavorské a česko‑rakouské hranici,“ řekl Rác.

A dodal, že to je jeden z nedostatků, které zatím vyřešil Olomoucký kraj tím, že ve Zlatých Horách zřídil stanici záchranné služby.