Každý, kdo si někdy připravoval svařené víno, zná badyán. Toto koření se také nazývá „hvězdicový anýz" nebo „čínský anýz".
Badyán je sušené souplodí z jednosemenných měchýřků s lesklými hladkými semeny. Měchýřky po uzrání zhnědnou, zdřevnatí a srůstají po šesti až desíti. Tak vzniká ona známá hvězdička.
Badyán k nám dorazil až na počátku 18. století, ale třeba v Číně jej znali již před třemi tisíci lety. Toto koření roste na stromě zvaném badyáník pravý a je příbuzný okrasným magnoliím.
„Badyán je součástí perníkového koření, přidává se také při vaření švestkových povidel nebo kompotů. V čínské kuchyni se používá na dušená jídla. Ať už jde o maso nebo zeleninu," informovala Jitka Šerá z olomoucké prodejny s kořením U Sindibáda.
Toto koření se používá i jako lék. V lidovém léčitelství se pije čaj, který pomáhá při kolikách a revmatismu. Někde se žvýká po jídle jako digestiv. Badyán se také stal přírodní surovinou pro výrobu léku proti virovým onemocněním Tamiflu.
Bez bazalky není pravá Itálie
„Bazalka je ideální v kombinaci s česnekem. Osobně ji nejvíc používám na rajčata a ryby. Používá se v italské a indické kuchyni," uvedla Jitka Šerá s tím, že se rostlinka hodí také k těstovinám. Dále se používá do polévek, omáček, salátů, do mletého masa, fazolí a chutná je i ke zvěřině.
Bazalka pochází z jižní Asie a do evropské kuchyně pronikla v 16. století z Indie a Íránu. Jde o jednoletou až čtyřicet centimetrů vysokou bylinu, která v červenci a srpnu kvete bělavými nebo narůžovělými kvítky.
Celá rostlina (především listy) je silně aromatická a voní po hřebíčku. Bazalka se do kuchyně hodí čerstvá i sušená. V druhém případě se však musí uchovávat v dobře uzavřených nádobách, aby nevyprchaly vonné silice.
Vyzkoušejte
Bazalkové pesto
close
zoom_in
Lilkové závitky v rajčatové omáčce
Králík v balíčku
close
zoom_in
Bobkový list alias vavřín
Pletly se z něj oslavné věnce, ale také se odedávna používá jako koření v kuchyni. Řeč je o bobkovém listu. Najdete ho v domácnostech ve Francii, Itálii, Španělsku, v arabských zemích, v Řecku, na Balkáně, v Americe i ve střední a východní Evropě.
Užívá se při konzervaci masa a ryb, při nakládání zeleniny, hub či okurek. Hodí se ke zvěřině, na maso na rožeň, ale také třeba na smetanové omáčky či do francouzských polévek.
„Do hotových pokrmů se používá i mletý. Celý sušený list se ale musí vařit jen chvíli a z jídla se musí vytahovat. Jinak zhořkne," upozornila Jitka Šerá.
Dříve proti moru, dnes do pečiva
Mezi méně známé koření patří bedrník. Kdysi byl užíván jako všelék, který pomáhal dokonce i proti moru. V současnosti se používá na dochucování pečiva a ve Skandinávii jej používají na dušené maso.
„Hrst bedrníku anýzu pak Portugalci přidávají do vody, v níž se vaří kaštany. Je to kvůli vůni," poznamenala Jitka Šerá.
Dalším téměř neznámým kořením je boží dřevec, který je znám také jako pelyněk brotan. Jako koření se používají listy, které jsou slabě nahořklé a voní po citronu. Hodí se na pečení masa i do svíčkové, na drůbež, zvěřinu nebo do majonéz a tvarohových pomazánek. Čajový odvar je dobrý na zlepšení trávení a povzbuzení chuti k jídlu, také proti průjmům a nadýmání. Má i močopudný a potopudný účinek.
Vyzkoušejte
Oravská vepřová pečeně na zelí
close
zoom_in
Nepečený dort z jablek
S brutnákem jako se špenátem
Čerstvé listy brutnáku se používají do salátů, hodí se k rybám i do zeleninových polévek. Starší listy se dají opražit na oleji nebo uvařit podobně jako špenát. S tím jej kombinují třeba Italové.
„Užívá se ho jen velmi malé množství. Jedlý je pouze brutnák lékařský. Turci přidávají listy do hráškové polévky. Květy se pak přidávají do salátů, kterým dodávají okurkovou příchuť, a mohou se také míchat do nápojů," řekla Jitka Šerá.
Jako koření se dokonce používá bolševník. Konkrétně jde o bolševník perský, který je v Íránu součástí směsi na nakládání zeleniny.
