Změnilo se to až pět minut před koncem poločasu, kdy našla slabá místa reprezentační gólmanky Slovenek Romana Tomečková (*1987) a třemi brankami v řadě otočila utkání. Celkem byla se sedmi brankami společně s Martinou Šaškovou nejlepší střelkyní Zory.

Rozhovor


* Čím to bylo, že vám začátek utkání příliš nevyšel? Především z křídel se dlouho nedařilo dát branku…


Nazačátku jsme byly trochu nervózní. Byl to přece jen těžký zápas a branky nedával nikdo, nejen křídla.

* Těsně před přestávkou se to ale najednou změnilo. Jak to?

Konečně jsme totiž přišly na to, jak na Nemethovou střílet. Musely jsme jí to dávat nahoru, na hlavu. Pořád jsme totiž střílely dolů a tam to měla dobře pokryté. Byla skutečně dobrá…

* Vám se podařilo třemi brankami utkání otočit z 8:10 na poločasových 11:10. Nebála jste se, že vás Nemethová zase vychytá?


Trochu jsem se určitě bála, ale nedalo se nic dělat. Ve druhé půlce už to bylo lepší, věděly jsme jak na ně. Menší problémy jsme měly ke konci, kdy jsme si jen přehazovaly míč a nikdo do toho nešel. Měly jsme trochu strach, že si to zkazíme.

* Ve vypjatém závěru jste měla roztržku s rozhodčím. O co šlo?


Jen jsem mu řekla, že mě soupeřka brání na pěti metrech, a rozhodčí na mě začal cholericky řvát. Kdybych se s rozhodčím bavila dál, tak by mi asi trenér vynadal. Ale už jsem pak radši nereagovala, takže jsem to ani neschytala. (smích)

* Interliga teď bude mít přestávku, vy jste ale mezi pozvanými hráčkami na turnaj reprezentace v Chorvatsku. Překvapilo vás to? Přece jen vám úvod sezony nevyšel úplně ideálně…

Už jsem byla na posledním reprezentačním srazu v minulé sezoně, tehdy se mi docela dařilo v play-off. Takže si myslím, že pozvánka přišla právě kvůli tomu. Teď se mi moc nevedlo, ale věřím, že to bude lepší. Je to i soupeřem - jinak se totiž hraje proti Zlínu, kde si vystřelí každý, a jinak proti Šale. Já mám radši ty těžší soupeře, lépe se mi proti nim hraje.