„Mrzí mě, že jsem holkám nemohla v těžkých zápasech pomoci. Ale nedalo si nic dělat, zdraví je přednější,“ říká ještě posmutněle. V těchto dnech se ovšem vrací na palubovku a bude moci opět přivádět nejlepší střelkyně Interligy do beznaděje.

Problémy se zády jsou zažehnány, snad

Jak to vypadá s vaším zraněním? Zoře i reprezentaci už chybíte téměř dva měsíce. Kdy vás diváci uvidí znovu na hřišti?
Byla tam taková nešťastná shoda náhod, že na odvetě PVP v Bělorusku jsem dostala úder do hlavy a v důsledku toho se mi rozsypala celá záda. Takže to navazovalo na zranění, co jsem měla předtím. Chtělo to hlavně klid a posílit zádové svalstvo. Samozřejmě mě hodně mrzí, že jsem nemohla holkám pomoci třeba v poháru. Ale nedalo se nic dělat, zdraví je přednější.

Kdy se zapojíte do plné tréninkové zátěže a budete trenéru Krejčířovi k dispozici?
V pondělí už začnu s normálním tréninkem. Teď jsem zatím hlavně posilovala, aby se nestalo, že nastoupím do brány a rozsype se to znova.

Nicméně spoluhráčky se s vaší absencí dokázaly vypořádat, brankářky Vyhlídalová a Kozáková vás dokázali zastoupit a tým si vybojoval účast v osmifinále PVP. Jak se vám na to dívalo z tribuny?
Já jsem hlavně strašně ráda, že to holky zvládly. Protože to vůbec nebyly lehké zápasy a sama jsem byla docela překvapená, že přes Pančevo se postoupilo takhle hladce. A jsem ráda, že už snad další kolo stihnu.

Takže se dá očekávat, že budete připravena nastoupit už 7. prosince v Interlize na Slavii?
Na Slavii se moc těším. Určitě už budu chtít hrát a nějak vstoupit do toho zápasu.

Pro vás to utkání bude mít speciální náboj, právě ze Slavie jste do Olomouce přišla…
Bude, znám tam hodně hráček. I když oni teď hodně omlazovaly a je tam spousta holek, se kterýma už jsem se v týmu nepotkala. Ale něco jsme proti nim už odehrály, znám je i z videa.

Slavia Praha byla před sezonou hodně ambiciózní, nicméně zůstala trošku za očekáváním a je v tabulce až sedmá. Čím si to vysvětlujete?
Hodně se na tom podepisuje právě to, že je tam mladý, nezkušený tým. Navíc měli ze začátku těžký los, hrály hned proti těm nejlepším. Já si nemyslím, že by na tom byly nějak špatně. Rozhodně to nebude lehký zápas.

Na Zoře se před reprezentační pauzou hodně podepisovala únava, která se promítla hlavně v ligových zápasech ve Veselí, kde remizovala nebo při prohraném domácím zápase s Trenčínem. Teď mají spoluhráčky dostatek času nabrat nové síly. Bude právě liga tím, kde budete chtít zabrat nejvíc?
Samozřejmě se budeme muset teď soustředit hlavně na ligu. V tom volnu si snad holky odpočinuly i psychicky a teší se na balón. Budou mít velkou chuť hrát.

Reprezentační předkvalifikace a nový styl trenéra Tkadlece

Ne všechny spoluhráčky si mohly dopřát zaslouženého odpočinku, kvarteto Tomečková, Salčáková, Hrbková, Spíchalová je s reprezentací na předkvalifikaci v Nizozemsku. Vás tam nepustilo zranění, mrzí vás to?
Mrzí mě to hodně. Moc jsem chtěla jet a nějak vypomoct týmu, aby postoupil do kvalifikace. Ale pozorně to sleduju. Bohužel se jim nevydařil první zápas proti Litvě, teď už to bude velmi těžké. Nezbývá než vyhrát všechny ostatní zápasy, protože postupuje jenom jeden.

V onom zápase proti Litvě sáhl trenér Tkadlec k tomu, že do druhého poločasu změnil systém obrany z 6-0-0 na 1-2-3, což je pro reprezentaci přeci jen novum a není to příliš zažité. Mohlo právě tohle mít vliv na nepříjemnou porážku?
Je pravda, že to děvčata nemají zažité. Ale trenér Tkadlec toho chtěl využít jako momentu překvapení. Při tomto rozestavení totiž obrana získá hodně balónů a je to styl, který může rozhodovat, když se láme utkání. Je to ale velice fyzicky náročné a holky to nemají ještě příliš natrénováno.

Není tajemstvím, že existují jisté rozpory mezi trenérem Tkadlecem a některými házenkářskými kruhy, ale i širší veřejností. Několik zkušených hráček se vzdalo reprezentace. Jak vnímáte takovou situaci, kdy trenér národního mužstva nemá všeobecnou podporu?
Hodně tomu přidalo, že nemá až takové zkušenosti. A to se nelíbí spoustě zkušenějším trenérům. Ale pan Tkadlec má takovou koncepci, že by se chtěl přiblížit moderní evropské házené. Je to jenom o tom, aby mu hráčky důvěřovaly a dělaly to, co po nich chce.

Z hráček Zory se zatím nejlépe daří Romaně Tomečkové. Proti Litvě dala sedm branek, s Řeckem dokonce deset. Čekala jste, že právě Tomečková bude nejlepší střelkyní týmu, nebo je to pro vás překvapení?
Romča dává v každém zápase hodně gólů, takže mě to moc nepřekvapuje. Je to dané i tím stylem, kvalitní obrana a rychlá hra do křídel a do trháků. To má Romča zvládnuté perfektně.

Zora Olomouc mezi evropskou špičkou?

Zoru po postupu přes Pančevo čeká osmifinále PVP. Tam už na vás s jistotou čeká velmi kvalitní tým, který vzejde z Ligy Mistrů. Ať už to bude Podgorica, Kodaň nebo Elda. Jak vidíte šance Zory v konfrontaci s evropskou špičkou? Je vůbec v silách českého týmu postoupit do závěrečných bojů v evropském poháru?
To nevím, jestli je to v našich silách. Každopádně půjde o strašně těžké zápasy a my se samozřejmě ze všech sil popereme abychom něco uhrály a třeba i postoupily.

Třeba Michalovce dokázaly v PVP vyřadit francouzský špičkový tým Le Havre. Není to důkaz o tom, že to jde?
Určitě je to možné, dostat se i přes špičkového soupeře. Ale my musíme hlavně makat, nechat na hřišti všechno a pak uvidíme.

Když to vezmeme z druhé strany, tak co třeba konkrétně Zoře chybí do evropské elity?
Myslím, že víc zkušených hráček. Máme tady vesměs tři čtyři zkušené hráčky a zbytek jsou sice talentovaná, ale přeci jen ještě nezkušená děvčata, kterým chybí právě ty těžké zápasy proti nejlepším celkům.

Lenka Černá - víc než protihráčka

U reprezentace působí jako asistentka vaše bývalá spoluhráčka a trenérka, legenda české házené a v současné době vlastně i protihráčka, která stále chytá za Veselí, Lenka Černá. Jste s ní v kontaktu?
Na to, že jsme teď protihráčky, tak se s Lenkou vídám velice často. Ale pro mě je víc, než bývalá spoluhráčka nebo trenérka. Ona je jakoby moje adoptivní matka. (smích) Máme spolu skvělý vztah, bavíme se o spoustě věcech, o nároďáku i ligové soutěži.

Zranění vás připravilo o vzájemnou konfrontaci s Lenkou Černou ve Veselí, předpokládám, že to asi hodně mrzelo.
Určitě, já jsem se těšila, že budu moct nastoupit do zápasu proti ní. Ona mi vyhrožovala, že mi dá gól přes celé hřiště. Kvůli těm zádům to bohužel nevyšlo. Ale na jaře to bude ještě větší motivace, protože je budeme mít doma. Na to se moc těším.

Neutahuje si z vás, když je Veselí v lize před vámi?
To víte, že utahuje. (s úsměvem) Hlavně ji teď naštvalo, že se vedení Zory vyjádřilo, že Veselí už nezíská do konce sezony ani bod. Takže má o motivaci víc. A my jsme pro ně největší soupeři.

Veselí bylo i vaším soupeřem v posledním českém finále, i přesto se zdá, že od té doby ještě trošičku vyrostlo. Je za tím právě příchod Lenky Černé?
Jednoznačně. Ona má strašně moc zkušeností, mladým holkám poradí i co se týče střelby, kličky, cokoliv. Dokáže řídit obranu a prakticky celou šestku. Takže jim dala určitě hodně moc a navíc nepustí žádné góly. To se taky promítne do výsledku.

Zahraničí? Přednější je škola

Podobně jako mnoha dalším spoluhráčkám vám začíná zkouškové období. Jste ve třetím ročníku právnické fakulty. Jak je těžké to skloubit s vrcholovou házenou? Je to třeba tak, že jedete na zápas a v autobuse drtíte skripta?
Studujeme prakticky všechny, takže když se někam jede, všechny do toho hledíme. Ale skloubit se to dá. Zvládla to spousta holek před náma, tak proč bychom to nezvládly my.

Vy to máte trošičku těžší, než třeba studentky FTK. Na právech se asi nedá očekávat žádná benevolence ze strany kantorů.
To tedy žádná není. Musím se učit, když to jde. Kolikrát ani v noci nespím, protože se to prostě naučit musím.

Co se házené týče, neláká vás zahraniční angažmá?
To určité láká. A jednou bych to chtěla zkusit. Ale teď je pro mě přednější škola. Uvidíme, třeba se nedostanu na magisterské a budu moci odejít. Navíc pro brankářky není problém odejít až v pozdějším věku, takže doufám, že se to jednou podaří.

Máte už nějaké nabídky?
Nějaké už se vyskytly. Byla tam Francie, Německo, Norsko nebo Slovinsko. Yeliz Özel (jedna z nejlepších hráček světa, pozn. aut.) mi kdysi dokonce nabízela, abych za ní šla do Istanbulu. Ale teď bych chtěla hlavně dostudovat.

Martin Dostál