Trenér Lubomír Krejčíř je zkrátka naladěn na vítěznou vlnu. I když se v Srbsku prohrálo. „V pohárech se počítají oba výsledky dohromady, takže to ani jako porážku neberu,“ potvrzuje.

Rozhovor

Dokázali jste postoupit do osmifinále poháru. Panuje tedy spokojenost?
Veliká spokojenost. I přes únavu jsme odehráli velice dobré utkání. Soupeř vedl utkání velice dobře takticky. Převážnou část utkání hrál vysunutou obranu. V podstatě až na hranici osobní obrany na naše dvě pohyblivé hráčky. V momentě, kdy některá z nich šla střídat, tak na to dokázal reagovat a obranu zatáhnout.

Překvapil vás něčím herní projev Pančeva?
My jsme hlavně zápasili s vlastními silami. A s jejich systémem obrany. Výborná byla i jejich spolupráce spojka – pivot. Ty předvedlyv této činnosti koncert.

V první půli se vám ještě dařilo hrát do křídel. V druhé už to bylo těžší a hráčky si pomáhaly hrou do pivota. Čím to bylo způsobeno?
V druhém poločase se ta vysunutá obrana ještě víc vysunula. Zpřísnila a šla na hranici osobní obrany a pak ta spolupráce byla eliminována na maximálně dvě hráčky. V té únavě, ve které jsme, to přeci jenom není tak dynamické a kvalitní, jak by bylo potřeba.

V začátku utkání se dostal soupeř rychle do čtyřbrankového vedení. Neobával jste se, že by se mohly dostat do laufu?
Samozřejmě, že jsem se bál. Bylo potřeba na to reagovat a podařilo se nám to stáhnout. Nakonec i ten bodík byl velice blízko.

Vy jste na to reagoval oddechovým časem. Co jste hráčkám říkal?
Říkal jsem jim především, že s tím soupeřem lze hrát. Upozornil jsem je na ty chyby, kterých se dopouštěly. Chyběl nám pohyb v obraně, tam jsme museli střídat. Protože tam začínala Kovačíková a působila velice vlažně na levé spojce. Takže jsem do hry poslal tři pohyblivé hráčky.

Jste v osmifinále, máte nějakého vysněného soupeře?
Tak to zatím nemáme. Ale určitě bychom chtěli už na druhou stranu. Já nemám nic proti východním zemím, ale už toho bylo dost.

Od našeho zvláštního zpravodaje Martina Dostála