Jak se podle vás zrodilo vaše senzační vítězství nad favoritem?

Byl to výborný výkon celého družstva. My všechny činnosti umíme, ale zatím se nám nedařilo, abychom je v zápase dali všechny dohromady. Když se třeba hráčům dařilo střílet góly, tak jsme zase dělali hodně chyb v obraně. Pak jsme třeba neztráceli balony, ale zase jsme neproměňovali šance. Vždycky v zápasech bylo něco, co nefungovalo. Proti Zubří to naštěstí konečně sedlo a dařilo se všechno. Kluci dávali góly, neztráceli jsme míče, dařilo se v obraně a mně se podařilo něco chytnout. Všechno se konečně spojilo dohromady.

Podařilo se vám něco chytnout je hodně skromné tvrzení. Proti Zubří jste obrovsky zazářil, cítil jste, že to byl váš nejlepší výkon v sezoně?

Já bych to spíš vyměnil za to, kdybychom celou sezonu podávali o trošku vyšší výkony. My brankáři jsme to klukům trošku dlužili, protože zatím to nebylo nic moc. Teď se to nakumulovalo do jednoho zápasu, spíš by bylo lepší, kdybychom nasadili vyšší laťku, kterou bychom dokázali déle a konstantně udržet.

Vy osobně jste si věřil na Zubří, tedy na tým, který dobře znáte?

V Zubří jsem pár let zpátky byl, ale ten hráčský kádr se hodně obměnil. Zůstali tam asi tři nebo čtyři hráči, se kterými jsem hrával, takže to byl spíš soupeř jako každý jiný. Ale tak dneska to zrovna sedlo, ale byla to spíš náhoda, že to bylo proti Zubří.

Nebyli jste v souboji s druhým týmem tabulky více motivovaní?

Ani bych neřekl. Pro nás to jsou všechno premiérové extraligové zápasy, takže pro nás je motivace každý soupeř.

Jak jste si užívali ovace litovelského publika, které v závěrečných minutách tleskalo ve stoje?

Bylo to poprvé v sezoně (směje se). Zatím k tomu bohužel nebyl důvod, když se člověk konečně po půl roce něčeho dočká, tak je to skvělé (smích).

Ono se už vlastně ani nepočítalo s tím, že by ta první domácí extraligová výhra mohla přijít v kalendářním roce 2014.

My jsme outsideři v podstatě ve většině zápasů. Výhra v Lovosicích se od nás taky vůbec neočekávala, takže my do toho chodíme s tím, že chceme hrát dobře zápas od zápasu, a když se podaří uhrát body, tak je to jenom dobře. Myslím, že nám vyhovuje hrát zápasy, ve kterých jsme velcí outsideři, kdy od nás nikdo nic nečeká. Byla šance doma s Hranicemi nebo s Jičínem, kdy se říkalo, že bychom mohli vyhrát, ale nás to spíš svazovalo a ten výkon byl horší. Lepší výkony jsme většinou podávali proti lepším soupeřům.

Dalším faktorem byla fyzička, která hráčům vydržela celých šedesát minut.

Já jsem si pořád říkal, že to zatím jde, ale víme, že byly výpadky. Snažili jsme se hrát pořád naplno a nepolevit. Od pětačtyřicáté minuty jsem si říkal, že bychom to už měli udržet, zvlášť když kluci ze Zubří nevypadali, že by se cítili nějak optimálně.

O další překvapení se ještě můžete pokusit v posledním zápase před zimní přestávkou. O víkendu vás čeká výjezd na palubovku mistrovské Plzně.

To už by bylo asi moc (směje se). Musíme zůstat na zemi a být trošku realističtí.