Jak jste si sedl s novými spoluhráči v týmu Olomouce?
Naprosto bez problému, protože kluci jsou v pohodě parta, takže tam žádný problém nebyl. Trochu jsme se ze začátku sehrávali, ale teď už si myslím, že je to dobré. Jsem tady spokojený.
Kolik hráčů jste znal osobně?
Z působení ve Svitavách a Pardubicích znám Petra Andrese, Jakuba Sedláka a Marka Sehnala. Nešel jsem do úplně neznámého prostředí.
Proč jste se rozhodl zamířit právě do Olomouce?
Zkoušel jsem se dostat do nějakého týmu v Kooperativa NBL, byl jsem na zkoušce v Kolíně a Ostravě, ale bohužel mi to nevyšlo. V tu chvíli se mi ozval pan Pekárek s touto nabídkou a já jsem to v tu chvíli vyhodnotil jako nejlepší věc, co pro sebe udělat dál.
V nejvyšší soutěži jste toho odehrál docela dost. Na které angažmá vzpomínáte nejlépe?
Určitě na angažmá ve Svitavách, protože tam byla neskutečně skvělá parta lidí, všichni jsme byli kámoši, znali jsme se dlouho a myslím, že něco takového se už nebude opakovat. Navíc jsem tam hrál poměrně důležitou roli v týmu, takže nejlépe vzpomínám na Svitavy.
Budete dál bojovat o návrat do Kooperativa NBL?
Rozhodně, já jsem teď po zranění, takže pořád s tím trochu bojuju, abych se do toho dostal a hrál jako před zraněním. Já doufám, že ještě nejvyšší soutěž v budoucnu hrát budu.
Jaké ambice máte s týmem Olomouce? V nadstavbové skupině A2 máte dobrou šanci na play-off. To je váš cíl?
Ano, přesně tak. Hrajeme spodní skupinu první ligy, ale jsme docela nově poskládaný tým. Já tady nejsem tak dlouho, stejně tak Marek Sehnal, ale v těch zápasech, které jsme odehráli, si myslím, že naše výkony postupně jdou nahoru. Věřím, že spodní skupinu zvládneme a že se dostaneme do play-off.
Je hodně velký skok hrát národní basketbalovou ligu nebo jen druhou nejvyšší soutěž?
Je to určitě velký rozdíl v individuální vybavenosti hráčů, v rychlosti, v tvrdosti, ale já jsem poměrně dlouho hrál první ligu, i když jsem byl v té nejvyšší, protože jsem měl možnost hostovat. Proto jsem tak nějak věděl, do čeho jdu.
