Časomíra ukazuje 59:57, lotyšský rozhodčí Vadims Jaskins zase červenou kartu a sedmimetrový hod.
Míč si bere jedna z nejmladších hráček, dvacetiletá Romana Tomečková, která už tři sedmičky proměnila. Tentokrát ale míří její pravačka o pořádný kus nad pravou šibenici. Je po všem.
Čím si vysvětlujete, že vám míč tak moc ulétl?
Byla jsem strašně nervózní, protože jsme mohly získat aspoň bod. Nevím, proč jsem střílela nahoru, když jsem všechny předtím dávala dolů, ale to už je teď jedno.
Nenapadlo vás, že byste na tu sedmičku nešla?
No, to si nemáme ani troufat, že bychom řekly, že střílet nepůjdeme? A předchozí sedmičky jsem dala, tak jsem si myslela, že dám i tu poslední, ale bohužel…
Rumunky se ale ukázaly jako soupeř k poražení, že?
Hrály jsme docela dobře, ale neměly jsme štěstí, neproměňovaly jsme v útoku a to byla asi naše největší chyba. Obranu jsme, myslím, měly docela dobrou, sice tam byly chyby, ale spíš ten útok byl tentokrát slabší.
Není to tedy o to větší škoda, když úspěch byl tak blízko?
Je to škoda, ale teď už s tím nic nenaděláme a zkusíme uspět v Rumunsku.
Co čekáte od sobotní odvety?
Bude to ještě těžší, protože tam pravděpodobně bude hodně diváků, ale zkusíme se s tím poprat. Čekám, že tam bude pořádný kravál, větší, než na co jsme zvyklí, protože my tady máme kravál jen občas. Bude to něco úplně jiného.
Už ve středu hrajete ve Zlíně, nebudete ale víc myslet na sobotní odvetu v Braile?
To určitě ne, protože upřednostňujeme ligu. Na pohár se také zaměřujeme, ale důležitější je uspět v interlize.
