Díky dotaci na reprezentaci od Olomouckého kraje a podpoře trenéra Luďka Bečváře zamířila Julie Švecová do Turína na Evropské hry Masters.

„Nejvíc mě lákalo to, že bych mohla závodit naráz ve vzpírání i v judu,“ říká Julie.

Až do poslední chvíle ovšem nevěděla, jestli se nebudou harmonogramy obou sportů překrývat, a nebude si tak muset vybrat. Definitivní rozpis závodů vyšel pár dní před zahájením.

„Vše jsem musela řešit v angličtině e-mailem, i když mi jazyky moc nejdou,“ povzdechla si Julie, a dodala, že kvůli tomu už nebylo možné koupit letenky, a museli s trenérem jet autem.

Nakonec to vyšlo, a v neděli závodila Julie ve vzpírání, hned po vyhlášení se jelo vážit na judo (areál byl 40 minut autem od haly, kde se vzpíralo). V pondělí v půl desáté ráno už byl závod v judu. 

Konkurence ve vzpírání byla malá, takže Julie vyhrála ve váhové kategorii, věkové kategorii a nakonec i celkově mezi všemi ženami. „Bohužel jsem nemohla zůstat až do konce, kde se předávaly ceny za celkové vítězství. Našla jsem si to ve výsledcích až doma, a hned jsem ze zlaté medaile měla větší radost.“

 V judu byl boj napínavější. „Čekaly mě čtyři zápasy a já si říkala, že se hlavně nesmím unavit tak, jako nedávno na mistrovství republiky žen v Jablonci, jinak to neudýchám. Tak jsem se moc neunavovala a šla si pro stříbro.“

Hry Masters ji okouzlily. „Na závodech byla úžasná atmosféra, i když to bylo na mezinárodní závody docela maličký,“ usmála se vzpěračka, která judo dělá proto, aby si odpočinula.

V judu řeší slabou účast spojením nejbližších vhodných kategorií tak, aby se každý popral, a medaile byly zasloužené. „My měly spojené tři kategorie. Přitom v mé F2 do 70 kg jsme byly tři. Nakonec nás spolu zápasilo pět, takže stříbro v judu pro mě má velkou hodnotu,“ končí své vyprávění Julie.

Další Evropské hry budou až za čtyři roky. V roce 2021 se chystají Světové hry Masters v japonském Kansai.