Jak jste vnímala okolnosti pozvánky na reprezentační kemp, jelikož jste přijela místo sestry Kristýny?

Pocity jsou trochu ambivalentní, protože je to na úkor zraněné ségry, které celý život strašně fandím. Je mým vzorem, mojí učitelkou. Je mi to hrozně líto, že z toho vypadla, protože by si to určitě zasloužila. Pokud by zůstala zdravá, věřím, že by na turnaj určitě odjela. To mě velmi mrzí. Na druhou stranu se tím otevřely dveře a šance pro mě. Za to mám samozřejmě velkou radost.

Podobné pocity má i zraněná Kristýna?

Myslím, že to cítíme obě tak nějak podobně. Stejně jako celá rodina a naši blízcí. Na jednu stranu je nám ségry líto, na druhou stranu máme radost za mě. Věřím, že se to zklamání ségře teď i líp snáší, tentokrát má ona komu fandit (usmívá se).

Se seniorským národním týmem jste dosud moc akcí neabsolvovala. Jak se těšíte na to, zabojovat o účast na mistrovství Evropy?

Je to pro mě příjemná výzva. Na druhou stranu vím, jaká moje pozice teď je. Přijela jsem z pozice náhradníka. Udělám vše, co bude v mých silách. Moc se těším na týden s lidmi, kteří házenou milují nadevše. Věřím, že to bude příjemné, že se něčemu přiučím a že se posunu. Doufám, že tady budu dobrým sparingem pro ostatní. Je pravda, že s ženským nároďákem za sebou nemám prakticky nic, kromě jednoho srazu před pár lety, a tím pádem je to pro mě úplně benjamínkovská pozice. Budu tady služebně nejmladší, i když budu věkově patřit mezi starší holky.

Jak bude kemp probíhat?

Podle programu, který jsme dostali od realizačního týmu před srazem, to vypadá tak, že se budou střídat tréninky, videoporady, informační schůzky. Měli bychom se pohybovat asi jen na hotelu a v hale. Budou se pro nás snažit vytvořit nějakou bublinu, abychom se případně nenakazili. Máme co dva nebo tři dny přetestovávání na koronavirus. Čeká nás mezi sebou i přípravné utkání, protože ze zahraničních soupeřů nikdo přijet nemohl, aby se nezvyšovalo riziko nakažení. Doufám, že kemp proběhne v co největší pohodě bez nakažených.

Je to velmi specifická příprava na šampionát, že?

Nemám úplně s čím srovnávat, protože jsem před šampionátem nikdy takový sraz nezažila. Každopádně jiné to určitě bude. Celý rok je zvláštní a úplně jiný, než na co jsme všichni byli zvyklí. Mám ale takový pocit, že na okolnostech tolik nemusí záležet. Hlavní bude, jaký postoj k tomu zaujmeme. Je to takhle a nedá se s tím nic dělat. Může nás to, pokud budeme chtít, jedině posílit.

Věříte, že se prosincové EURO v pohodě odehraje?

Určitě ještě ve vzduchu visí nějaká nejistota z toho, jestli šampionát vůbec proběhne. Pořád je ještě s otazníkem, jestli se Dánsku podaří pořadatelství převzít v plné šíři. Zatím je to taková nejistota a to i po osobní stránce. Když nás v klubu testovali před ligovými utkáními, tak jsem po každém testu na koronavirus byla nervózní, i když jsem věděla, že příznaky nemám a s nikým jsem se nesetkala. Uvidíme, jak tato specifická situace celou akci poznamená.

Vaše sestra by se prý na šampionát přece jen mohla podívat v roli masérky, pokud by někomu vystavil stopku pozitivní test.

Věřím, že žádná nákaza se v tým neobjeví – ani mezi hráčkami, ani mezi realizačním týmem. Každopádně sestra tím, že se měla původně účastnit jako hráčka, má výhodu, že je pořád testovaná a ví, že je zdravá. Je navíc certifikovaná masérka, takže pan trenér přistoupil k tomu, že ji zařadil do realizačního týmu a v případě, že by bylo potřeba, mohla by na mistrovství odcestovat. Každopádně ji ve středu čeká artroskopická operace kolena, takže uvidí, jak na tom bude. Myslím, že kdyby jela v roli masérky, tak že by to týmu mohlo přinést i pozitiva v tom, že to není nikdo neznámý, ale že je to právě ona, jako jeden z tmelů v týmu.

Vraťme se k MOL lize. Po pauze jste o víkendu s Olomoucí stihly odehrát třetí zápas a v Hodoníně (výhra 38:22) jste stejně jako doma s Plzní potvrdily roli favoritek. Panuje spokojenost s restartem soutěže?

Celkově i s celou podzimní částí můžeme být jako tým a klub spokojeni. Uteklo nám jen první utkání v Porubě, kde to bylo o gól. Jinak v utkáních, kde jsme měly potvrdit roli favoritek, se nám podařilo dva body získat, i když to někdy bylo kostrbaté. Ještě nám z podzimní části z českých celků chybí odehrát utkání se Slavií Praha, což bude velký souboj. Je to soupeř, se kterým to bude určitě vyrovnané. Uvidíme, jak se nám povede podzimní část zakončit.

Povedlo se vám úspěšně překlenout dobu, kdy jste nemohly trénovat v hale? Proti dvěma outsiderům jste ukázaly kvalitu, na druhou stranu vám ale nevyšel výjezd do Mostu.

Ten nám rozhodně nevyšel podle představ. To bylo pro nás všechny velké zklamání, že jsme nevydržely držet krok v podstatě ani chvilku. Každopádně jsme to hodily za hlavu. Nám se podařilo v pauze udržet se individuálními tréninky a když to potom šlo, začaly jsme trénovat společně venku. I ve venkovním prostoru jsme si na balon občas sáhly. Snažily jsme se co nejlépe udržovat v kondici. Nevím, jak to měl Hodonín nebo Plzeň, ale nám se povedlo z toho nevypadnout a návrat po měsíci nebyl špatný.

V Hodoníně jste nasázela devět branek. Povedlo se vám ukázat reprezentační formu?

(usmívá se) Bylo to devět gólů, ale většina byla z rychlého útoku, z trháku. Nebyly to nijak extra komplikované pozice na proměnění. Se zápasem jsem spokojená, ale v podstatě jsme si všechny s chutí zastřílely. Forma na tomhle utkání zas tolik rozpoznat nejde, ale cítím se dobře.