Snaha sesadit Prostějov, klub s trojnásobným rozpočtem, z českého trůnu tak bude pokračovat i v dalším roce.

Ten bude také pro trenéra Jiřího Teplého opět nabitý. VK UP čekají domácí soutěže, v listopadu evropský pohár CEV proti Stuttgartu a zřejmě opět také středoevropská liga MEVZA.

Pane trenére, jak se vám libila myšlenka velkého setkání celého klubu na galavečeru?
Bylo to velmi povedené a děkujeme pořadatelům, kteří nám umožnili v BEA Campusu takovou událost uskutečnit. Myslím, že se to muselo líbit. Bylo to perfektně zpracované a i pro holky to byl takový důstojný závěr roku.

Ukázala se také družstva mládeže a to, že Olomouc či Šternberk není jen o A-týmech.
Ano, je dobře, že se sešla všechna družstva, která máme. Od těch nejmenších ať už ve Šternberku nebo v Olomouci. A bylo vidět, že je to opravdu o té masovosti, díky které se postupně dostáváme až k těm špičkovým sportovcům.

Mohou být zmíněné úspěchy vašich hráček pro ty menší určitým vzorem?
Tak by to asi mělo být. Podobné setkání děláme dvakrát ročně, jednou to bývá na Pastvinách. Tam je to taková pracovní. Mládež tam má soustředění a vždycky za nimi jezdí i naše A-mužstva. Teď to bylo na úrovni, holky byly za dámy. Nebyly jen v dresech tak, je všichni znají. Ukázaly, že se umí ve společnosti pohybovat a odpovídat na otázky. A musely se líbit.

I vás některé odpovědi pobavily, že?
No, myslím, že to pobavilo všechny. Byly to nečekané odpovědi, ty otázky byly taky mnohokrát velmi záludné. Některé holky na to nebyly připravené, ale porvaly se s tím výborně (usmívá se).

Porážka ve finále stále mrzí

Na hráčkách bylo vidět, jak prožívají na obrazovce promítané poslední míče vítězného finále českého poháru. Působilo to i na vás?
Určitě. Jsou to okamžiky, kdy jsme zase po dlouhé době dospěli do nějaké finální akce, kterou jsme vyhráli. V devadesátých letech jsem to zažil, ale některé holky ještě ne. A některé zase jo a jsou to prostě věci, na které se nezapomíná.

Předseda klubu Jiří Zemánek zase zmínil, že ještě nepřekonal porážku ve finále extraligy. Také vás to ještě mrzí?
Není sám. Měli jsme doma zápasový mečbol. Vedli jsme 2:1 a mohli jsme ukončit sérii doma v Olomouci. Nevyšlo to. Po čtvrtém setu v Prostějově to taky vypadalo ještě nadějně. Ale je to sport. Vyhrát může jen jeden. Tentokrát jsme to nebyli my, ale život jde dál a my budeme dělat všechno pro to, abychom se pokusili finále zopakovat s tím, že tím vítězem budeme my.

Většina hráček zůstává

Jak se budete chystat a s jakým kádrem?
Teď jsme uzavřeli oficiálně sezonu. Většina hráček zůstává, což bereme s povděkem. Družstvo, které se sešlo v posledních letech je velmi dobré a určitě nás těší s ním pracovat dál. Měli bychom kádr doplnit ještě tak o jednu nebo dvě hráčky a měl by být konkurenceschopný i Prostějovu. I přesto, že hodně posilují, co jsme slyšeli nebo co se dočítáme. My taky nemůžeme ustrnout a chceme zase bojovat jako letos.

Kdo vám tedy z týmu odejde?
Zatím odchází z klíčových hráček asi pouze Bernarda Čutuk. Jinak by mělo družstvo zůstat pohromadě. Potřebujeme tedy blokařku a chceme posílit ještě na pozici smečařky. O těchto hráčkách teď jednáme, ještě to není jasné.

Zůstane tedy i nadějná chorvatská reprezentantka René Sain?
René má před podpisem. Určitě zapadla do kolektivu, s holkami si rozuměla. I přes své mládí je to výborná hráčka. Zařadili jsme do týmu ještě Gábu Orvošovou, která by se měla učit na Janě Napolitano Šenkové, na pozici univerzálky. Pokud bude pracovat a růst jako doposud, tak by pro nás už mohla být posilou.