V rámci přípravy na sezonu 2015 jste měl startovat na tenisové extralize v týmu Prostějova. Podle slov kapitána jste však nehrál kvůli zánětu štítné žlázy. Jak jste na tom momentálně?

Nějaké problémy tam byly, ale nakonec se ukázalo, že to je něco jiného. Nechtěl bych to rozebírat, ale začal jste trénovat asi před měsícem. Myslím si, že to je v pořádku a až do konce ledna se budu připravovat, protože ta pauza byla delší.

Ve světovém žebříčku jste klesl už na 387. místo, což na hlavní soutěže challengerů nestačí. Vydáte se tedy v úvodu sezony cestou menších turnajů kategorie futures?

Už proto, že ta pauza byla dlouhá, se musím rozehrát na těch menších turnajích. Únor a možná i březen vezmu takový zahřívací, budu se snažit odehrát co nejvíc zápasů, abych od začátku antukové sezony byl připravený na zátěž na challengerech nebo ATP. Únor a březen bude takový rozehrávací, abych měl co největší vytížení, a potom dál uvidíme.

Na turnajích kategorie futures jste zakončil již loňskou sezonu. Překvapilo vás, že se silná konkurence nachází i na těchto malých podnicích?

V říjnu jsem poslední tři turnaje odehrál na podnicích futures. Neměl jsem co hrát, tak jsem zvolil tuto cestu, že si zahraji futures než abych hrál kvalifikaci na challengeru. Byli jsme s přítelkyní tři týdny v Turecku, moc se nám tam líbilo, ale byl jsem trochu překvapený, kolik mladých kluků to hraje a hlavně na jaké úrovni to hrají. Je to úplně stejná dřina, jako když člověk hraje challengery. Teď můžu říct, že je to opravdu skoro stejné a člověk musí být stejně dobře připravený, jinak narazí i na tom turnaji futures a klidně může prohrát v prvním kole s nějakým mladým klukem, který je na žebříčku třeba pět set.

Takže se dá říct, že to je velká dřina za malé body a peníze?

Opravdu je to dřina, jsou to těžce získané body, ale ta konkurence je čím dál větší a mladých kluků je čím dál víc. Samozřejmě, že pokud bych na těch turnajích futures měl zůstat, tak by to pro mě byla stopka, to bych dlouhodobě nechtěl. Teď to vezmu na rozehrání a v žádném případě to není na dlouhodobé hraní. Na rozehrání je to ale úplně ideální a tam se ukáže, v jaké jsem kondici a formě.

Podle vašich slov jste se tedy nevzdal. Stále věříte, že se ze čtvrté stovky světového žebříčku vyhrabete nahoru?

Kdybych nevěřil, tak by se nepřipravoval. Sám sobě jsem slíbil, že tuhle sezonu do toho půjdu normálně, jak ty sezony před tím. Až začne antuková část, tak chci být v plné síle a když to půjde nahoru, tak jenom dobře. Kdyby to nešlo a někdy v srpnu nebo září bych viděl, že žádný pokrok nedělám, a že ten žebříček je třeba pořád stejný, tak bych samozřejmě začal přemýšlet jinak. Teď jdu do toho a uvidíme během roku, jak se to vyvine.

Máte nějakou kalkulaci, jak by se měl podle optimálního scénáře váš ranking zlepšovat?

Takový malý cíl by byl, abych si na Roland Garros zahrál aspoň kvalifikaci. To je taková dílčí meta, aby člověk nevypadl z toho velkého tenisu. Nějaké cíle v podobě skoků v žebříčku si nedávám, hlavně být zdravý, a jestli na to ještě mám nebo ne, to se prostě ukáže. Pokud na to mám, tak to přijde.

V minulé sezoně jste trénoval s Petrem Pálou. Ta spolupráce stále pokračuje?

Jsme spolu v kontaktu, konzultujeme hodně věcí, ale tím, že já jsem doma v Olomouci a trénuji v Prostějově a on je v Praze a má dalších iks aktivit, co se týče Fed Cupu nebo jejich rodinné akademie, tak toho času, co jsme spolu mohli strávit, bylo strašně málo. Jsme v kontaktu, napíšeme si, zavoláme si, ale co se tréninku týče, tak jsme spolu neabsolvovali vůbec nic. Já jsem už během sezony na pár turnajů cestoval s Honzou Mašíkem, bývalým hráčem z Prostějova, a teď spolu děláme i přípravu. Můj tým ještě doplňuje kondiční trenér, který se jmenuje Radek Štěpánek.