Jak probíhá vaše aklimatizace?

Hodně mi otevřel oči přípravný turnaj v Belgii. Byli jsme týden v jednom domě a každý den čtyřiadvacet hodin společně. Tam to bylo trochu psychicky náročnější (usmívá se). Na trénincích člověk tu odlišnou psychiku až tolik nepozná, ale na turnaji jsme to zvládli a zahráli jsme tam velmi kvalitní zápasy. Tam jsem pochopil, jaký je rozdíl mezi mužským a ženským volejbalem. U žen se musí brát velký ohled na psychiku a komunikovat s nimi o mnoho víc jak s muži.

Narážíte i na velké rozdíly ve stylu hry?

Ženský volejbal teď jde hodně do mužského stylu, tam bych velké rozdíly neviděl. Tento mančaft je výborně smečařsky nastavený, jsou nějaké taktické změny, ale těch je opravdu málo. Rozdíly jsou jen v psychice, s hráčkami se musí komunikovat jinak než s hráči.

Během zápasů hráčky hodně hecujete. Chybí vám na hřišti více emocí?

Když jsem sám hrával, tak jsem byl hodně emocionální volejbalista. Hodně jsem hecoval spoluhráče. V tomto družstvu mi bohužel nějaký lídr v povzbuzování chybí, tak se snažím, ať to zvládají všichni. Vím, že je to těžké a že hráčka, která to v sobě nemá, se to nenaučí. Ale postupem času může každá hráčka přidat polénko do ohně. Postupem času, kdyby se přidal celý mančaft, tak by to mohlo fungovat.

Je jasnou ambicí týmu obhájit domácí titul?

Je dobré, že základ týmu, za který považuji zejména nahrávačky, zůstal. Nové hráčky se musí zapracovat, potřebují k tomu čas a já jim jej dám. Víme, kde nás tlačí bota, budeme na tom pracovat a myslím, že to bude fungovat. Sportovní cíle v podobě obhajoby titulu přijímám a družstvo od začátku upozorňuji, že musíme jít s pokorou a zodpovědně do každého zápasu. Bylo by chybou čekat s tím až na dubnové vyvrcholení sezony.

Kromě domácích soutěží vás čeká předkolo Ligy mistryň. Dovede si představit postup do základní skupiny?

Samozřejmě. Když se postoupí, tak to pro hráčky i pro klub bude velikánská reklama.

Jaké si dáváte šance?

Nepůjdeme do toho s tím, že to chceme jen odehrát. Do každého zápasu půjdu vyhrát.

Tlačíte z pozice trenéra na vedení, aby přišla ještě hráčská posila?

Určitě nás tlačí bota v příjmu. Máme výborné středové hráčky, ale když není příjem, tak nebudou využity a bude to velká škoda. Na tento post by měla přijít ještě posila.

Vy jste zmiňoval, že jste po kariéře chtěl jít na trenérskou dráhu. Napadlo by vás, že začnete u týmu žen a navíc hned u českých mistryň?

To ne. Ale je pravda, že když jsem skončil s profesionální kariérou, tak jsem říkal, že už v životě nepůjdu do volejbalu. Založil jsem tady oddíl, volejbalovou akademii mládeže, takže se v tom pořád pohybuji. Vždycky jsem si ale říkal, že bych mohl začít tady v Olomouci, odkud pocházím. Je to taková výzva, co bude dál, to nevím.

Co čekáte od prvního kola s Olympem?

Olymp je nově stvořený mančaft, byl u nás v Olomouci na turnaji a co jsem viděl, tak ani jednou nehrál v základní sestavě. Statistiky a přípravu máme udělanou, ale pro mě bude každý soupeř něco nového. V tomto mi bude hodně pomáhat asistent Lukáš Miček, který už v tom má praxi. S ním budu komunikovat přípravu na soupeře.

Jakou roli pak bude hrát bývalý dlouholetý kouč Jiří Teplý?

Každý zápas, ale i tréninky s ním rozebírám. Voláme si docela často, radí mi, na co se mám zaměřovat. Beru jej pořád jako trenéra a všechno s ním konzultuji.

Profesí jste učitel a dojíždíte na základní školu do Šternberku. Dá se to skloubit s pozicí trenéra v extralize?

Dojíždím do Šternberku třetím rokem. Tahle nabídka z olomouckého klubu přišla dva týdny před začátkem školního roku, paní ředitelka říkala, že bohužel už nesežene náhradu, takže jsme se domluvili, že dopolední tréninky, které jsou tři dny v týdnu, bude vést pan trenér asistent Lukáš Miček a já všechny odpoledne, plus všechny zápasy.