„Měli jsme dvě možnosti, jak limit splnit. Já už jsem si ale na začátku sezony řekla, že pro mou vnitřní pohodu bude důležité připravit se na ten dlouhý bazén a udělat v něm co největší pokrok. S paní psycholožkou jsme si také řekly, že když to nevyjde, nebude se hroutit svět a půjdeme dál,“ říká dvaadvacetiletá plavkyně z Brna závodící v olomouckých barvách.

„V minulém roce mi totiž nevyšla ani jedna Evropa a v obou případech mi to po psychické stránce příliš nepřidalo. Letos jsem si tedy řekla, že na sebe nebudu vyvíjet takový tlak,“ dodala.

Vrchol na mistrovství republiky?

První možnost kvalifikovat se na světový šampionát měla Janíčková už týden předtím na závodech v Plzni. Tam se jí ale příliš nezadařilo a Šamorín tak představoval poslední možnost. I tak se to ale snažila brát pozitivně.

„Dobré to pro mě bylo v tom, že jsem se v Plzni rozzávodila a opadl ze mě ten hlavní stres. Věděla jsem, že už nemám v podstatě co ztratit a byla už víc v pohodě. Na druhou stranu ale, kdyby to nevyšlo ani tam, stalo by se mým letošním vrcholem pouze mistrovství republiky,“ popisuje.

Chtěla jsem to mít z krku

Ani tak ale na Slovensku neprobíhalo všechno úplně bez problémů. Janíčková totiž přiznala, že jí nebylo úplně nejlépe a trenér jí dokonce ráno doporučoval, aby si šetřila síly až na odpolední závody.

„Já mu ale řekla, že už to chci mít z krku. A asi jsem udělala dobře,“ zasmála se mladá česká reprezentantka a pokračovala: „V průběhu závodu mi nepřipadalo, že bych plavala nějak rychle. Přišlo mi navíc, že je stále vedle mě jedna ze soupeřek. Pak jsem ale ze záznamu zjistila, že jsem si ji tam nejspíš jenom představovala, protože za mnou stále byla o celou délku. Nechápu, co se to dělo.“

A lehká dezorientace nekončila pouze tady, ale pokračovala i v cíli. Tam nejdříve přišlo veliké zklamání, které následně vystřídala obrovská radost. „Myslela jsem si, že limit byl 53,66. Ve skutečnosti byl ale 53,78 a já ho tak překonala o tři setiny. Po mém doplavání bylo navíc v hale úplné ticho. Jak ze strany hlasatele, tak i diváků. Myslela jsem si tak, že jsem to nezvládla. Až zhruba po deseti sekundách na mě trenéři z tribuny začali řvát, že jedu do Austrálie,“ smála se.

Nyní se tak Janíčková po zásluze připravuje na světový šampionát, který se uskuteční mezi třináctým a osmnáctým prosincem v australském Melbourne. „Tak jako na každé jiné závody tam pojedu vydat ze sebe to nejlepší, co ve mně aktuálně bude,“ říká sebevědomě česká naděje.

Ruská kontroverze

Pojďme se ale ještě vrátit zpět k závodům v Šamoríně. Ty totiž kromě skvělých výkonů, radosti i smutku přinesly i jeden kontroverzní moment. Na startovní listině a následně i v bazénu se tam totiž objevila i závodnice z Ruska, proti kterému jsou téměř celosvětově vedeny tvrdé sankce za vedení války na Ukrajině.

Ty se týkají i účasti ruských sportovců na mezinárodních akcích. Přesto se však na startu závodu ocitla Ruska Nika Godunová startující pod hlavičkou maďarského klubu BVSC-Zuglo. A jelikož tento závod pořádalo Slovensko, nemohla s tím Mezinárodní plavecká federace, kromě upozornění, nic udělat.

„Také jsem s tím nesouhlasila a nebyla jsem sama. Byť ta závodnice startovala pod maďarským klubem, je dohledatelné, že toto byly jediné mezinárodní závody, kterých se letos zúčastnila. Všechny ostatní absolvovala v Rusku, kde i žije. Ještě více to nechápu z toho důvodu, že Slovensko má k Ukrajině ještě blíž než my. Ještě víc neetické mi to pak přijde z toho pohledu, že minulý rok se těch závodů účastnili i ukrajinští plavci,“ uzavřela Barbora Janíčková.