Odbyl si svou premiéru v Davis Cupu a hned připsal bod. Olomoucký tenista Jan Hájek nastoupil za rozhodnutého stavu do nedělní dvouhry semifinále slavné týmové soutěže. Kapitána Jaroslava Navrátila nezklamal a Chorvata Karanušice porazil po výborném výkonu ve dvou setech.

„Se svou daviscupovou premiérou jsem maximálně spokojený,“ řekl šestadvacetiletý tenista.

S celým týdnem v Poreči, završeným postupem do finále Davis Cupu, musíte být asi maximálně spokojený.
Ten týden dopadl nejlépe, jak mohl. Po dvou dnech bylo rozhodnuto, takže jsem nastoupil do singla. Samozřejmě kluci odvedli velký kus práce. Jak Radek, tak Tomáš si sáhli na úplné dno sil a dovedli Českou republiku do finále Davis Cupu.

Poprvé v kariéře jste okusil, jaké to je nastoupit do zápasu v Davis Cupu. Chtěl jste moc vyhrát zápas proti Karanušičovi?
Já jsem ani moc v sobotu neoslavoval a šel jsem dřív spát. Byla to pro mě daviscupová premiéra, takže jsem se na ni chtěl připravit zodpovědně. Myslím, že se mi to vyplatilo a odehrál jsem slušný zápas. Bylo to poprvé v Davis Cupu a já jsem maximálně spokojený.

Jaké jste měli pocity, když jste v pátek poprvé vstoupili do haly zaplněné českými příznivci?
Když jsme přišli na nástup, slyšeli ten neskutečný řev fanoušků a podívali se doleva, kde celá tribuna byla v českých dresech a vlajkách, tak to byl neuvěřitelný pocit. Všechny nás mrazilo v zádech a měli jsme husí kůži. Fanouškům musíme strašně moc poděkovat, protože nám ohromně pomohli.

Nemrzí vás, že v neděli již tolik lidí nepřišlo a hrálo se v komornější atmosféře?
To se dalo i čekat, že moc lidí nepřijde, když ten zápas s Chorvatskem byl rozhodnutý. Ale pár se jich našlo a ti, co tam byli, tak fandili výborně.

Přenesla se týmová pohoda i na kurt, kde jste všichni podali stoprocentní výkon?
V týmu byla super atmosféra od prvního dne. Trénovali jsme, hráli nohejbálky. Byla sranda v šatně i na večeři, takže si myslím, že všichni byli v naprosté pohodě. Ti dva nejdůležitější, Radek s Tomášem, byli v obrovské pohodě a na ten pátek byli výborně připraveni.

Stihli jste se během týdne i okoupat v moři?
V moři jsme nebyli. Párkrát jsme kolem něj aspoň lehce proběhli.

Jste krůček od zisku salátové mísy. Jak moc obtížné bude uspět ve Španělsku?
Prakticky nás od vítězství dělí jen jeden zápas, ale je to pořád hodně daleko. Čeká nás asi vůbec nejlepší tým světa. Nevíme, jestli bude hrát Nadal nebo Verdasco, ale i kdyby nehráli, tak oni mají v záloze čtyři pět hráčů, kteří jsou nebo byli v první světové desítce nebo dvacítce. Španělé budou určitě favorité, ale s poraženeckou náladou tam nepojedeme a pokusíme se pro vítězství udělat maximum.

Řekl jste si svým výkonem proti Karanušičovi o nominaci a letenku do Španělska?
To já nevím, o tom jsme se vůbec nebavili. Je to až za dva měsíce, takže se může stát spousta věcí. Člověk nemusí mít formu nebo může být zraněný, takže tomu bych zatím nechal volný průběh. Samozřejmě budu strašně moc rád, když ve Španělsku budu ve stejné pozici, jako jsem byl teď v Poreči. Ale všechno to je na kapitánovi.

Tenhle týden startujete na challengeru v Trnavě. Jak jste se cítil na kurtu během vítězného zápasu prvního kola proti Bubkovi?
Trošičku jsem bojoval sám se sebou, protože jsem byl hodně unavený. Do Trnavy jsem přijel teprve v pátek. Z Poreče jsem jel autem s přítelkyní Dájou do Olomouce, takže jsme přijeli pozdě v noci a další den jsem zas hned jel do Trnavy. Jsem i malinko nachlazený, takže jsem bojoval sám se sebou, ale zvládl jsem to ve dvou setech.

Prospěl vám týdenní trénink s Berdychem a Štěpánkem?
Každý den jsme trénovali dvě až tři hodiny, ale bylo to v hale, takže je to zase něco úplně jiného než tady venku. Musím se zase rychle přeorientovat na venkovní prostředí.

Toužíte po čtvrtém letošním turnajovém triumfu?
Samozřejmě pro to udělám maximum. Ve středu mě hned čeká druhé kolo s Bulharem Dimitrovem, takže se na ten zápas co nejlépe připravím. Musím si hlavně pořádně odpočinout, protože jsem toho v poslední době měl hodně.

Miroslav Mazal