Jak se podařilo splnit cíle, které jste si před začátkem přípravy s týmem dali?

Musím říct, že z mého pohledu jsme trošku pozadu. Všechny hráčky nejsou zdravotně v pořádku, s čímž se moc nepočítalo. Tým se dává dohromady, po loňském roce proběhla rekonstrukce družstva. Hráčky jsou z různých zemí a soutěží. Adaptace bude trvat trochu déle. Nejlepší výkon tým podal v Polsku, tam to bylo v pořádku a byl jsem s tím spokojený.

Co je potřeba ještě zlepšit?

Pracujeme na souhrách jednotlivých hráček, pro blokařky zkoušíme různé pozice, kde by mohly hrát. Nahrávačky se obě dvě pravidelně střídají. Na přihrávce to v Polsku fungovalo výborně, na domácím turnaji to bylo o něco slabší. Rezervy jsou zatím v systému obrany - blok a práce v poli. V hlavách hráček se musí zafixovat ještě hodně věcí.

Jak se ohlížíte za tréninkovým víkendem v Polsku? Byl příslibem potenciálu olomouckého družstva? Prokazuje se individuální kvalita hráček?

Ano, dá se to tak říct, ale musejí se sehrát do týmové spolupráce. Na TOMI - REMONT Cupu se ukázalo, že automatismy ještě nejsou tak zažité. V případě problému se může stát, že hráčky trochu ztratí hlavu.

Specifická situace byla v přípravě také na pozici univerzálky. Elena Babićová reprezentovala na mistrovství Evropy.

Ano, Elena se nám vrátila po tříměsíčním bloku s reprezentací Bosny. Je tu čtrnáct dní a zapracovává se. Ale tam je to v pořádku. Spíš čekáme na zlepšení zdravotního stavu u smečařek. Což se týká Jessicy Silvy a Báry Gambové.

Brazilská smečařka Jessica Silva si poranila kotník. Jak velká je to komplikace a kdy bude připravena znovu hrát?

To je také průšvih. Udělala si výron v prvním přípravném zápase a teď do toho zatím nenaskakuje, může chodit jen do posilovny na určité cviky. Volejbal bude trénovat snad za tři týdny. Je mimo hru a nemůže si zažít systémy. Na hráčky obecně apeluju, aby žádné bolístky nepřehlížely a věnovaly se naplno i regeneraci, lékařská část realizačního týmu pod vedením Amra Zaatara pracuje naplno.

Družstvo postihly zdravotní potíže, jak to nyní vypadá a bude tým fit před sobotním začátkem extraligy?

Věřím, že ano. Dává se to dohromady, doufám, že budeme připraveni. Podle možností se chystáme na první ligový zápas, který je pro nás hodně důležitý.

Úvodním soupeřem v nové extraligové sezoně bude Frýdek-Místek. Co od něj čekáte?

Frýdek-Místek obměnil sestavu podobně jako asi všechny týmy v republice. Nicméně jsou tam známé tváře z české extraligy. Myslím, že na ně budeme připravení, něco o nich víme. Teď je na nás, abychom to zvládli.

Jak moc vás mrzí, že jste nemohli zabojovat o Superpohár?

Mrzí to, protože děláme sport nejen pro výsledek, ale i pro radost ze hry. Nemohli jsme se bohužel účastnit utkání, které mělo svou atmosféru a bylo v televizi. Mrzí nás to, ale holt takový je život, musíme si počkat na další šanci.

U hry kladete důraz na komunikaci, jak jste v tomto směru zatím spokojen?

Komunikace funguje, když se daří (úsměv). To je samozřejmě jednoduché. Ale jak jsem říkal, hráčky přišly z různých koutů a komunikační rovina se pořád nastavuje. Zatím je to dobré, ale na skvělou komunikaci ve vyhrocených situacích si taky musíme počkat, není to otázka dvou týdnů. Je to stejné jako se sehráváním. Ale nevidím v tom velký problém, hráčky si na sebe musí zvyknout.

Souvisí to jistě i se soudržností kolektivu. Podařilo se ji za několik týdnů přípravy vybudovat?

Holky spolu drží, ve volném čase jezdily do Ostravy na utkání mistrovství Evropy chlapů, všechno si zorganizovaly samy. Měly jsme i jiné teambuildingové aktivity a v tomto ohledu to funguje. Ale síla kolektivu se projeví až v komplikovanějších momentech. Víc se ukáže až v sezoně.

V týmu jsou zkušenější hráčky ze zahraničí i mladší domácí volejbalistky, které budou získávat další zkušenosti s extraligou. Vnímáte to jako nadějný mix pro boj o čelo soutěže?

Mladé hráčky byly ve Šternberku, zahraniční volejbalistky ještě extraligu neokusily a Barča Gambová ji hrála naposledy před pěti lety. Pro všechny hráčky to bude určité novum, budou muset zvládnout atmosféru extraligy v Olomouci.

Jaké dojmy si odnesly z tréninku na kolech v okolí Svatého Kopečku nebo turistického výšlapu na Praděd?

Co se týče prvního výjezdu, tak Aleoscar Blancová, která poprvé seděla na kole, chtěla trhat smlouvu a jet okamžitě domů (smích). Ale vylepšilo se to výletem do Jeseníků. Jak se ukázalo, tak ona ráda chodí a tam byla všude první. Jinak víc o dojmech by asi řekly samotné hráčky.

Jak hodnotíte připravenost hráček po kondiční či fyzické stránce?

Kondiční stránka je zvládnutá docela dobře, přechod k volejbalu šel dobře. My se teď musíme věnovat herní stránce, aby to všechno naskakovalo na automat. Pokud na to hráčky budou myslet, tak budou ve všem zpomalené. Na hřišti musejí dělat potřebné věci přirozeně.

Po část přípravy jste tým vedl na dálku. Jak fungovala spolupráce s asistenty? A jaké jsou vaše dojmy z vystoupení českého nároďáku na mistrovství Evropy?

Volejbalovou část vedl Lukáš Míček, plán na sezonu byl připravený. Kondiční stránku zajišťoval Jakub Přichystal, všechno to klaplo. Holky to zvládly, i v únavě všechno odpracovaly. Teď ten režim musíme přenastavit tak, aby zvládaly i volejbalové činnosti tak, abychom byli spokojení a aby se vyhrávalo.

Jaké nové poznatky vám přinesla účast na evropském šampionátu žen?

S tímto realizačním týmem, který vede řecký kouč Jannis Athanasopulos, spolupracuji už třetím rokem. Je to pro mě obrovská zkušenost, mezinárodní realizační tým funguje perfektně. Důležité je, že pořád můžu být u toho, když se zkoušejí nové věci ve volejbalu. Každý týden u reprezentace je znát, hodně mě to obohacuje.

Předseda VK UP Zemánek: Po náročném létě chceme opět hrát nahoře

„Letní pauza mezi dvěma sezonami byla letos specifická a manažersky velmi náročná. Většině hráček předchozího kádru skončila smlouva, k tomu se přidalo i uplatnění výstupní klausule a ukončení hráčské kariéry a rázem jsme museli dávat dohromady prakticky zcela nový tým. K tomu jsme se rozhodli jít novou cestou i na pozici trenéra, kde jsme chtěli odborníka s mezinárodními zkušenostmi a s tím souvisejícími potřebnými kontakty, který by se věnoval volejbalové práci pro klub na plný úvazek. Takže jsme na začátku přípravy začínali s družstvem žen prakticky od nuly. Novému kouči Martinu Hrochovi po trenérské stránce věřím a důvěru vedení klubu má i jeho výběr hráček. Samozřejmě bychom rádi šli „českou cestou“, ale kvalitní a přitom cenově dostupné volejbalistky na našem trhu bohužel téměř nejsou a konkurence je velká a nespí. Nicméně tým vypadá papírově podle jmen velmi dobře, má za sebou vydařené tréninky i některé přípravné zápasy, a tak pevně věřím, že budeme v nové sezoně opět hrát nahoře v obou domácích soutěžích a důstojně reprezentovat také na evropské pohárové scéně. Vzhledem ke specifikům letní výstavby týmu tentokrát nechci vyhlašovat útok na nějaké konkrétní umístění, ale jsem přesvědčen, že nový trenér i hráčky udělají vše pro to, aby úspěšně hájili dobré jméno olomouckého volejbalu a uctili tím i odkaz nedávno zesnulého kouče Jirky Teplého.“