Novinkou je zřejmě také netradiční přístup a vize, se kterou chce Dadej společně s týmem uspět. Zda se Hanačkám podaří dokráčet k metě play-off, ukážou následující měsíce.
Jaké máte dojmy z trenérského působení v extralize žen?
Je to pro mě především radost. Práce s holkami mě baví, věřím tomu, že to tak cítí i ony. V létě jsme zaměřili hodně aktivit na vzájemné poznání i poznání sebe sama. Měli jsme čtyři nebo pět teambuildingů a také kondiční soustředění, které nebylo jen o kondici, ale i o charakterových věcech. Ujasnili jsme si tam, co je pro nás důležité. Kromě čtyř tréninků týdně mám s každou z hráček individuální přípravu. Práce v Olomouci mě rozhodně naplňuje.
Zápasy, čtyři tréninky, individuální práce s hráčkami… Žijete florbalem?
Stoprocentně. Jinak bych to nedělal, šel jsem do toho s tím, že své aktivity nebudu nijak tříštit. Mám okolo sebe lidi, kteří mi pomáhají. Asistenti vedou kondiční tréninky a někdy i herní, když kvůli pracovnímu vytížení nestíhám. S holkami individuálně probírám situace ze zápasů, pracujeme hodně s videem. Vracíme se k chybám a pracujeme na jejich odstranění. Mentální tréninky probíhají v rámci diskuse, s každou hráčkou máme nastavené jiné krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle.
Psychickému nastavení na výkon se mnoho lidí odborně nevěnuje. Jak to máte vy?
Nechci, aby to vypadalo tak, že se dívám hráčkám do hlavy nebo s nimi mám nějaká psychiatrická sezení. Na to nemám kompetence ani vědomosti. Nicméně dost času věnuju sebevzdělávání a inspiruji se zejména mimo florbal. V našem sportu se do těchto kategorií tréninku ještě příliš neproniklo. Hodně se inspiruji z hokeje, ragby, fotbalu. Snažím se navštěvovat různé přednášky nebo semináře, které se věnují přípravě hráče na nějaký výkon.
Jak se projevují tyto snahy u hráček florbalu?
To, že s každou hráčkou řeším její situaci na hřišti, případně i mimo hřiště, může pomoct holky posouvat v tom, že si více věří. A přiblížit se více k jejich hranicím, na které ještě určitě nedosáhly. Technicky i herně mají na více, než hrají. Ale jsou pod tlakem zejména sebe sama. Tým je nový, ale nechci, aby se hráčky alibisticky schovávaly za nezkušenost. Touhle přípravou se snažím výkon posouvat a věřím tomu, že to může pomoct nejen ve sportu.
S olomouckými florbalistkami chcete zamířit do play-off?
Je to náš sportovní cíl. Věřím tomu, že tým na to má. Výsledky na startu sezony to dokázaly. Pracujeme na tom, aby naše hra byla co nejvíce kompaktní. Pak k tomu můžeme přidat kreativní útočnou část a tím se snažit přehrát soupeře v zápasech, ve kterých budeme bojovat o play-off. Než přijdou vyřazovací boje, tak myslím, že tým bude charakterově a výkonnostně zase dál.
V utkání s Vítkovicemi jste jasně prohráli 1:18, přesto byla podpora fanoušků i nasazení hráček na velmi slibné úrovni.
Jsem přesvědčený, že energie, se kterou se holky rvaly a nezabalily zápas, přecházela i na diváky. Bylo úžasné, že tým pořád hnali dopředu. Na florbal chodím do Olomouce už delší dobu, i když jsem žádnou funkci v klubu ještě neměl. A myslím, že máme jedny z nejlepších diváků v celé extralize. Právě také díky skvělé kulise v olomoucké hale jsme dokázali otočit třeba utkání proti pražským Panterkám. Doufám, že to vydrží do konce sezony a užijeme si zase play- -off.
