Výsledek byl však stejně jako v předchozím utkání ve Zlíně velice těsný.

„Zase z toho mohla být senzace, že bychom je dotáhly a možná i vyhrály, ale my jsme si s holkama naplánovaly, že je porazíme až na mistrovství světa," usmívala se Michaela Hrbková, odchovankyně olomoucké házené.

Jaká byla páteční odveta proti Norsku, kterou jste prohrály 22:25?

Začátek nebyl podle našich představ. Myslím, že se proti jednomu soupeři hraje hodně těžko dvakrát po sobě. Po tom prvním zápase jsme už neměly soupeře čím překvapit, takže si myslím, že to bylo po této stránce těžší. Nakonec jsme se časem ale do zápasu dostaly a ke konci jsme je už dotahovaly. Zase z toho mohla být senzace, že bychom je dotáhly a možná i vyhrály, ale my jsme si s holkama naplánovaly, že je porazíme až na mistrovství světa (usmívá se).

V čem je podle vás největší síla norských šampionek?

Mají rychlou lajnu, jsou hrozně silné v obraně, mají výborné gólmanky a taky výbornou pivotku. Prostě jsou tak rychlé, že se to někdy nedá stíhat.

Vy jste ve druhém poločase nasázela pět branek. Můžete být spokojená?

Spokojená se sebou nemůžu být nikdy, vždycky to může být lepší, ale jsem ráda, že po tom prvním poločase, kdy jsem si chtěla hodit ručník, jsem se rozstřílela a začala jsem hrát svoji hru. Trošku více jsem si věřila, takže jsem ráda, že mi tam něco spadlo.

Proč vám to nešlo v prvním poločase, ve kterém jste musely dotahovat až pětigólové manko?

Myslím, že to bylo tím, že jsme nedávaly šance. Nebylo to tím, že bychom úplně propadly v obraně, ale prostě to bylo tím, že jsme nedávaly góly, které bychom třeba v tom středečním zápasu daly.

Jaké pro vás bylo zahrát si před domácím publikem?

Jsem ráda, že jsem mohla hrát doma. Mám tu spoustu známých, byla jsem trošku nervózní, ale divácká kulisa byla skvělá. Nečekala jsem, že přijde tolik lidí, a jsem za to strašně ráda.

SOUVISEJÍCÍ: České házenkářky v Olomouci potrápily norské šampionky. Podívejte se