Jak sama říká: pachatelka se vrací na místo činu. Jedna z nejlepších českých házenkářek poslední dekády Lucie Fabíková po šesti letech oblékne olomoucký dres.

Trojnásobná nejlepší házenkářka České republiky z let 2001, 2003 a 2005 získala se Zorou dva tituly a společně s dalšími spoluhráčkami odešla hrát do prestižních evropských soutěží.

Fabíková dva roky strávila v norském Bergenu, aby se následně na čtyři sezony stala oporou erfurtského Thüringer HC v německé bundeslize.

S 1091 brankami je stále historicky druhou nejlepší střelkyní olomouckého klubu a fanoušci sympatické spojky věří, že svoji statistiku bude v následujících sezonách vylepšovat a pomůže vrátit Olomouc do popředí české házené.

„Ambice mi neustále zůstávají, takže se do Česka nevracím jen tak si zahrát. I tady bych chtěla něco dokázat,“ říká třicetiletá házenkářka, která se vrací rovněž do školy, kterou vystudovala. Na Gymnáziu Čajkovského v Olomouci bude působit v roli kantorky.

Gratuluji k dohodě s Olomoucí a k návratu do města, ve kterém jste sportovně i jinak vyrůstala. Jaký to je pocit?
Mě jen trochu zaráží, že mi všichni gratulují k dohodě s Olomoucí, já se s ní přitom dohodla za 20 minut (smích). Záleželo jen na mém rozhodnutí, jestli zůstanu v Německu, nebo se vrátím nastálo domů.

Do Česka se vracíte se po šesti letech, které jste strávila v elitních evropských soutěžích. Dva roky v Norsku, následně čtyři v Německu. Neobáváte se přece jen trochu úrovně české házené?
Hlavně se snažím si to za žádnou cenu nepřipouštět. Vůbec to nemyslím špatně. Nechci, aby to vypadalo, že přijedu a hned budu říkat, že česká házená nestojí za nic. Tak to určitě není. Samozřejmě vím, že Němky nebo Norky jsou momentálně někde jinde, ale já se prostě vracím nejenom kvůli házené, ale i profesnímu a z velké míry osobnímu životu.

Z Olomouce jste odcházela v době, kdy kralovala ženské házené u nás. V poslední sezoně ji ale předstihly ambiciózní Slavia Praha i Veselí. Bude vaším cílem vrátit Zoru opět na čelné místo v České republice?
Ambice mi neustále zůstávají, takže se do Česka nevracím jen tak si zahrát. I tady bych chtěla něco dokázat. Určitě bych svoji kariéru nechtěla končit tak, že bych si jen chodila zapinkat. Kdyby to záleželo jenom na mně, tak bych si určitě přála, aby Zora hrála co nejvýš. Ale házená je kolektivní sport a k úspěchu se musejí sejít všechny složky, které jsou k tomu potřeba.

Které to podle vás jsou?
Musí tam být nadšené dravé mládí i zkušenosti starších hráček. Myslím si, že přesně tohle se v minulé sezoně povedlo ve Slavii. Vím, jak velkou roli hrála zkušenost ve Veselí, kde spoléhali v podstatě jenom na ni, a klapalo jim to. Na tuto sezonu bude mít velmi dobře nakročeno i Zlín. Takže skladba týmu bude velmi důležitá, a zatím ještě není úplně jasné, jak přesně bude tým v Olomouci vypadat, proto je těžké něco o našich cílech říkat.

Reprezentace? Je to předčasné

Vy už jste se aktivně zapojila i do shánění dalších posil. Můžete říct, jakým způsobem?
Snažím se přemlouvat svoje vrstevnice, se kterými jsem se tu před šesti lety rozcházela. Abychom opravdu měli zastoupené obě tyto složky. To, že je tam velmi dobré a šikovné mládí, to vím. Je tam spousta nadějných juniorek a na spolupráci s nimi se moc těším.

Už se vám podařilo některou z bývalých spoluhráček přemluvit?
Abych pravdu řekla, tak nevím (s úsměvem). Vždycky to vypadá chvíli světleji, pak že to nepůjde, potom zase že jo. Problém je i fakt, že spousta hráček už má jiné priority, ale třeba je chtějí s házenou skloubit. Teď je to otázka času a myslím si, že červenec ukáže, jestli se jim to podaří.

Český svaz házené oznámil jméno nového kouče ženské reprezentace, kterým se stal Jan Bašný. Ten hned v prvním rozhovoru uvedl, že vás bude chtít pozvat na první sraz a mluvit s vámi. Vrátíte se do národního dresu?
Je to strašně předčasná otázka, právě jsem se vrátila do Česka a ještě jsem ani nezačala hrát. Každopádně panu Bašnému velice fandím a sledovala jsem pozorně jeho éru ve Francii. U mě je to i tom, že jsem měla velké zdravotní problémy, a mým cílem je dát se stoprocentně do pořádku. Zatím jsem stále v rehabilitačním procesu, který ještě není ukončený. Pokud to všechno dopadne dobře, tak se zapojím do přípravy v srpnu. Nechci nic dělat jinak než na sto procent. To není můj styl.

Na učení na gymnáziu se moc těším

Kromě Zory se vrátíte i na Gymnázium Čajkovského, kde jste sama studovala. Teď tam budete učit. Jak se na tu roli těšíte?
Role učitelky pro mě není zase tak neznámá. Už v zahraničí jsem pracovala na základní škole v Norsku a potom na sportovním gymnáziu v Německu. Každopádně to pro mě bude obrovská výzva a strašně se na to těším.

Předpokládám, že se na škole potkáte i se svými bývalými učiteli.
Děkuji panu řediteli Čapkovi, že mi tu šanci dal. V podstatě se pachatel vrací na místo činu (smích). Já tam studovala, byla jsem tam i během vysoké školy na praxi, takže většinu učitelů znám. Nebude to nic jednoduchého, ale na druhou stranu se na to opravdu moc těším a doufám, že v této roli obstojím se ctí.

Už jste se stihla s někým z týmu vidět a pobavit se o příští sezoně?
Po celou dobu pobytu v zahraničí jsem byla v permanentním kontaktu s Alčou Poláškovou a v podstatě i s Martinou Kelarovou. Už jsem ji taky lákala a přemlouvala. Bavila jsem se často s Míšou Hrbkovou. Děvčata jsem vždycky někde viděla, potkávala nebo sledovala v Německu v televizi. Teď jsem se samozřejmě už viděla s trenéry Malínkem, Krejčířem i předsedou klubu Růžičkou. Ale v týmu jsem ještě nebyla, holky teď mají volno a ještě jsem neměla to štěstí je potkat takto v celku.