Čtyřicetiletý matador si působení v extraligové Litovli pochvaluje a obdivuje věrné fanoušky Tatranu. „Každý člověk, který chce zaplatit za to, aby se na nás přišel podívat, a ještě tady hodinu a půl fandí, tak má víceméně můj obdiv a rozhodně mu za to děkuju," prohlásil David Juříček.

Sobotní zápas s Brnem jste prohráli o pět branek 24:29. I přesto se na výkonu týmu dají najít pozitiva, souhlasíte?

Rozhodně. Myslím, že máme pasáže, kdy hrajeme dobrou házenou. Bohužel je střídají momenty, kdy je to naopak zase velmi špatné. Máme veliké výkyvy, a jakmile přestaneme dodržovat, co jsme si řekli, a začneme hrát takovou tu hurá házenou, tak proti těmto vyspělým týmům, mezi které Brno patří, jsme za to trestaní a potom taháme celý zápas za kratší konec.

V čem se projevuje hurá házená, o které mluvíte? Je to například tím, že zbytečně ztrácíte míče?

To není jenom o útoku, ale i o obraně. Je to v tom, že nedodržujeme systém, který jsme si řekli, a hra se nám rozpadne na činnosti individualit a v těch potom zákonitě prohráváme.

Zlepšuje se tým v těchto činnostech a vydrží hrát čím dál tím déle bez zmiňovaných výkyvů?

Doufám, že se to zlepšuje. Mně se to přímo z hřiště těžko hodnotí, ale věřím, že výsledky, které jsme uhráli, nasvědčují tomu, že to jde dopředu. Na druhou stranu je to na dlouho, protože se snažíme o předělání automatismů, které tady byly. Ale kdybych nevěřil tomu, že to půjde dopředu, tak bych do toho asi ani takhle nešel. Mým cílem jednoznačně je, aby výkony byly čím dál stabilnější a abychom dokázali i s takovým soupeřem, jako bylo Brno, mít jistotu, že víme, co hrajeme. I když ten soupeř je nakonec třeba i lepší a zvítězí.

Z deseti zápasů extraligy jste nasbírali dvě výhry a jednu remízu. Panuje s touto bilancí spokojenost?

Body a desáté místo v tabulce jsou čísla, která vidí každý. Body jsou to, co se počítá. Mě ještě kromě toho ale zajímá herní projev a ten, věřím, že mohl být ještě lepší. Určitě se ve zbytku tohoto kalendářního roku a v zimní přípravě zaměříme na to, ať je ten projev ve druhé polovině sezony v takovém duchu, jak jsme říkali. To znamená daleko koncepčnější.

Jak se cítíte po herní stránce? V posledních zápasech jste patřil mezi nejlepší střelce týmu a momentálně už dokonce vedete tabulku litovelských střelců.

Já jsem to říkal úplně od začátku, že ta moje přítomnost tady není o gólech, ale o tom, že až tady nebudu, aby tady zbyla nějaká koncepce a něco z toho, co jsem měl možnost se naučit po dobu své kariéry. Aby to klub motivovalo a dostalo výš, aby v extralize mohl hrát pravidelně.

Zatím tedy asi nemáte důvod litovat, že jste se po roční pauze vrátil k házené.

Já to ani neberu jako návrat. Moje minulá kariéra je jednoznačně ukončená. Tohle je něco nového, je to role napůl hráčská a napůl je to o předávání zkušeností a znalostí. Určitě toho nelituji, já málokdy lituji svých vlastních rozhodnutí, takže ty zápasy, které jsme vyhráli, nebo ty fáze, kdy je vidět, že máme tvář a hrajeme dobře, tak to je pro mě satisfakce.

Jak si užíváte domácí zápasy ve skvělé kulise? Asi je škoda, že aspoň jedna výhra nevyšla na domácí zápas.

Určitě, trošku cítím, že jim to dlužíme, protože musím říct, že je to pro mě strašně milé překvapení. Nečekal jsem to a je to vynikající. Každý člověk, který chce zaplatit za to, aby se na nás přišel podívat, a ještě tady hodinu a půl fandí, tak má víceméně můj obdiv a rozhodně mu za to děkuju. Fanouškům patří dík, protože jsme jim v domácím prostředí ještě radost neudělali, kromě bodu s Karvinou. Strašně bych si to vítězství přál, protože si to fanoušci zaslouží.

S jakými cíli půjdete do druhé poloviny základní části. Myslíte na boj o elitní osmičku, tedy o play-off?

V tomhle směru cíl v podobě umístění nemám. Cílem, který stanovil klub a který je nejdůležitější, je udržet se a já bych byl rád, kdyby se tak stalo dřív než v posledním zápase. V tuhle chvíli, kdy to play-down nebo play-off ještě nehrajeme, tak je to o tom, abychom stabilizovali výkony a ukázali naši tvář po celých šedesát minut zápasu.